V pravěku měla rašeliniště rituální význam, dnes k Tříjezerní slati vede naučná stezka
Šumava je naším nejrozlehlejším Národním parkem a díky své rozloze nabízí návštěvníkům mnoho výjimečných přírodních krás. Patří k nim i Tříjezerní slať – rašeliniště u obce Modrava, které se stalo přírodní rezervací v roce 1963.
Název pochází od tří rašelinných jezírek, která se na slati nacházejí. Rašeliniště je přírodní útvar vzniklý nahromaděním organické hmoty. Ta vzniká rozkladem rostlin a živočichů.
Voda v jezírkách má tmavě hnědé zbarvení. Vyskytuje se tu také mnoho vzácných rostlin, například Borovice bažinná, Šicha oboupohlavná nebo masožravá Rosnatka okrouhlolistá. Kolem jezírek můžete vidět také řadu zvířat, včetně sov, čápů, tetřevů, mloků a vážek. V pravěku měla rašeliniště i rituální význam. V době bronzové a železné byla považována za domov duchů.
Dnes by se v okolí Tříjezerní slatě žádné pohanské obřady konat nemohly, vede k ní totiž naučná stezka po 250 metrů dlouhém dřevěném chodníku a vstup mimo něj je přísně zakázán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
