Včas vysetá rajčata sázíme do skleníku ve druhé půlce dubna, ven na zahrádku po zmrzlých mužích

Termín pro výsev rajčat je kolem svátku Josefa, tedy 19. března. Pokud jsme se k němu ještě nedostali, můžeme to napravit do 19. dubna. „Je opravdu nejvyšší čas, abychom si rostliny stačili předpěstovat v dostatečné kvalitě a velikosti,“ konstatuje zahradník Václav Tolar, „pokud je chceme vysazovat ven na volný záhon. Do skleníku už to nestihneme.“

Výsev

Osivo necháme přes noc nabobtnat na vlhkém hadříku nebo vatě. Další den vysejeme do mini pařeniště, bedýnky nebo truhlíku do mírně vlhkého výsevního substrátu. „Do rýhy hluboké 5 mm vkládáme jednotlivá semínka 2 až 3 cm od sebe, poté zasypeme zase výsevním substrátem anebo perlitem,“ radí Václav Tolar, „mírně přimáčkneme a provedeme zálivku. Dáme na teplé stanoviště, mini pařeniště přikryjeme, bedýnku nebo truhlík přetáhneme mikrotenovým sáčkem, aby se vytvořila potřebná vzdušná vlhkost a teplo.“

Osivo vyklíčí do týdne, maximálně 10 dnů. Jakmile se začnou tvořit první pravé listy, rostlinky přepíchneme. „Do stejné nádoby je přepikýrujeme tak, aby děložní lístky byly těsně nad substrátem. Rajčata mají tu výhodu, že ze stonku vyrůstají další kořínky, pokud je v substrátu nebo zemině,“ vysvětluje zahradník.

Výsadba

Kdo vysel včas, může sazenice rajčat vysadit do netopeného skleníku ve druhé polovině dubna, na venkovní záhon pak po zmrzlých mužích, tedy po 15. květnu. Sazenice je možné i zakoupit v zahradnictvích. „To můžu doporučit, v zahradnictvích mají rostliny ze správných výsevů, dobře předpěstované a ošetřené proti chorobám a škůdcům,“ souhlasí s nákupem ve specializovaných firmách Václav Tolar.

Při výsadbě rostliny nesázíme kolmo, ale pokládáme je, aby nad zeminou ležela jen vrcholová část. Stonek zeminou zahrneme. Tak se vytvoří další kořenový systém. Větší kořenový systém čerpá víc vody a živin, rostlina díky tomu víc vyroste a má větší násadu plodů.

Pěstování

Rajčata jakožto rostliny tzv. první tratě vyžadují teplou a chráněnou lokalitu, živnou propustnou půdu a pravidelnou dostatečnou zálivku. Podle zahradníka Václava Tolara bychom je neměli zalévat každý den, ale obden nebo každý třetí den, ovšem vydatně. „Jakmile se dostaneme do období plodnosti a dozrávání rajčat, zaléváme vždy po sklizni. Předejdeme tak praskání plodů,“ doporučuje odborník. Nutností při pěstování rajčat je pevná opora rostlin.

Choroby a škůdci

Zejména ve sklenících a fóliovnících rajčatům škodí mšice, třásněnky a molice. Zasáhnout proti nim můžete buď chemicky, nebo pomocí parazitických hlístic.

Z chorob se můžeme setkat s padáním klíčních rostlin. Kupované osivo je proti tomuto onemocnění mořené. Pokud se přesto vyskytne, existuje chemický prostředek zabraňující jeho šíření.

Starší rostliny nejčastěji napadá plíseň bramborová. „Jsou dva způsoby prevence. Můžeme jednou za 10 až 14 dnů rostliny stříkat měďnatými přípravky. A pokud nechceme používat chemii, postříkáme je tzv. chytrou houbou,“ říká Václav Tolar, „ta původce plísně bramborové zlikviduje, rozloží a využije pro svůj růst, aniž by ublížila rajčatům.“

Tyčková a keříčková rajčata

Pěstovat můžeme rajčata tyčková nebo keříčková. Tyčková se hodí do skleníku i na volný záhon, jsou vyšší a mají větší násadu plodů. Václav Tolar chválí staré klasické odrůdy Stupické polní, Start a Tornádo: „Tornádo má kulovité plody, které pravidelně dozrávají a jsou odolné vůči praskání. Start trochu trpí praskáním, na druhou stranu chuťově se mi zdá úplně nejlepší ze všech rajčat.“

Keříčková rajčata jsou menšího vzrůstu a mají i drobnější plody, které se často používají na ozdobu pokrmů. Barvou, velikostí i chutí vyhovují dětem, což uvítají zejména rodiče s potomky odmítajícími jíst zeleninu. Vybrat si můžeme např. z odrůd Rubínek, Karla, Tumbling Tom Red nebo Tumbling Tom Yellow.

Rajčata na balkóně

Pokud nemáme zahrádku, můžeme si pořídit mini keříčková rajčata na balkón nebo do okna. Dorůstají velikosti 30 až 40 cm, péče o ně je stejná jako u všech rajčat, pouze zalévat je v době vegetace musíme každý den.

Co s nedozrálými plody

V závěru sezóny mohou na rostlinách zůstat nedozrálé plody, které se teprve začínají vybarvovat. „Pokud mají přiměřenou velikost a nejsou úplně zelené, jsou třeba lehce nažloutlé příp. trochu do oranžova, můžeme je sklidit a nechat v bytě na slunném teplém místě. Ony nám dozrají,“ ujišťuje zahradník Václav Tolar. Nemůžeme ale počítat s tím, že chuť bude rovnocenná s chutí rajčat dozrálých na rostlině.