Velikonoce na Chodsku - znáte chodské straky?
Velikonoce mají vedle svého liturgického významu své nezastupitelné místo také v lidovém zvykosloví. A kromě toho, že v křesťanském prostředí jsou vnímány jako nejvýznamnější svátky (oslava ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista), v lidovém prostředí jsou také oslavou příchodu jara, nového vegetačního období a nového života.
Na Chodsku má řada prastarých zvyků dodnes pevné místo v běžném životě lidí. Nastávající „nové“ jarní období je také důvodem k výměně krojů, kdy ponuré barvy postního kroje nahrazují pestré barvy svátečních i všedních krojů.
Velmi zajímavý a doposud hojně rozšířený je na Chodsku charakteristický způsob zdobení velikonočních vajíček (kraslic). A není divu, protože na Chodsku vždy bylo mnoho zručných žen, které se věnovaly paličkování, vyšívání krojů anebo zdobení keramiky a svoji dovednost promítaly o Velikonocích právě i do zdobení kraslic. A protože kraslice na Chodsku bývaly strakaté, říkalo se jim jednoduše straky.
Straky zdobené voskem i vyrývané rejsky
Jak se chodské straky vyráběly? Existovaly dva zavedené a osvědčené způsoby. V prvním případě se motiv klasicky nanášel na skořápku vajíčka roztaveným včelím voskem, vajíčko se obarvilo a následným odstraněním vosku se objevil dekor. Druhý způsob zdobení představovalo jemné vyrývání dekoru do skořápky už obarveného vajíčka. Takovým se podle zmíněné technologie říkávalo rejsky anebo ryjsky.
Vedle tradičních a v lidovém prostředí dostupných technologií (odvar z cibulových slupek nebo dubové kůry) bývala velmi oblíbená technologie barvení vajíčka na červeno. A tak není divu, že i do lidového prostředí pronikla výroba barvy z exotického fernambukového dřeva, které se do Evropy za účelem výroby barviva začalo dovážet od 1. poloviny 19. století z jižní Ameriky (z Brazílie). Podle původu se takovému barvivu říkalo brasilka. Právě její sytě červený až do fialova ladící odstín se stal typickým pro chodské straky.
Sbírka strak Antonína Hoffmanna z Dílů
Malování chodských strak nebylo pouze doménou zručných a trpělivých žen. V chodské vesnici Díly nad Postřekovem se malování kraslic v minulosti věnoval třeba Antonín Hoffmann. Společně se svojí manželkou, také velmi zkušenou malířkou, dodával kraslice k prodeji družstvu Chodovia a také velmi podrobně popsal techniku výzdoby. Muzeum Chodska v Domažlicích disponuje ve své sbírce téměř tisícovkou Hoffannových kraslic - co kus, to originál. Kolekce společně s popsanou technologií tvoří velmi cenný a svým způsobem jedinečný etnografický materiál.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.