Většina Čechů drží vidličku špatně, patří hroty dolů, říká Ladislav Špaček
Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.
Vidličku vkládáme do úst tak, že konce střenek rukojetí opíráme o střed dlaně, ukazováčky vyvíjíme tlak na rukojeť a hroty vidličky míří směrem dolů. Takto vkládáme vidličku do úst například s kouskem masa. Potom znovu ukrojíme další maso nebo přílohu a opět tímto způsobem vložíme do úst.
Některé pokrmy jíme jenom vidličkou v pravé ruce. V tomto případě ji můžeme držet jako lžíci. Ale pokud ji držíme v levé ruce, hroty musí vždy směřovat dolů. Nikdy nedržíme vidličku v levé ruce tak, abychom ji měli prohnutou dolů.
Ladislav Špaček
Patří k největším odborníkům na vývoj etikety i její současnou podobu. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Na začátku učil vývoj české gramatiky, později se stal redaktorem a moderátorem v Československé televizi. Nejznámější byl ovšem jeho post tiskového mluvčího prezidenta republiky Václava Havla mezi lety 1992 a 2003.
Během této doby se účastnil bezpočtu společenských událostí vrcholného charakteru. Navštívil více než padesát zemí světa, setkal se s desítkami prezidentů, králů a jiných hlav států.
Dnes píše knihy o etiketě a pořádá odborné přednášky a cvičení v tomto oboru.
Jeho rady z etikety uslyšíte v našem vysílání v pořadu Pochoutkový rok každou neděli po 10. a v repríze po 21. hodině na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu.