Vražda, nebo sebevražda? Kdo ví…

1. únor 2023
Zločiny staré Plzně a okolí

4. února roku 1938 se Robčicemi nedaleko Liblína nesla šokující zpráva – v blízkosti obce visel v lese oběšený muž. Zprávu přinesla do vsi paní Nekolná z Čivic, která tudy zrovna procházela se svojí dcerou.

„Za krátkou dobu se dostavil vrchní strážmistr Hejduk a strážmistr Kindl, a starosta je vedl k místu, které popsala paní Nekolná. Ta místo vykreslila velmi dobře, jelikož na kraji smrkové houštiny visel skutečně na suku jednoho smrku muž,“ sdělila v úvodu autorka historicky zaměřených publikací Eva Horová. Jako oprátka mu posloužil obyčejný kožený pásek.

Zpočátku byl oběšenec podle podoby identifikován jako jeden z místních obyvatel Antonín Fencl, nicméně tyto domněnky byly záhy vyvráceny. Po prohledání oblečení zemřelého byla nalezena jeho občanská legitimace na jméno Václav Jukl. Muž dle dokladu pocházel z Ostružna v okrese Chotěboř.

„Vedle oběšeného na lesní cestě u zbytku popela z ohníčku ležela kožená aktovka. V ní byla světlá pracovní blůza a lahev se zbytkem silné lihoviny,“ popsala Horová. Po zjištění totožnosti byl zemřelý převezen do márnice na místní hřbitov. Lékař se k ohledání těla dostavil až druhý den.

V oběšeném poznal jeden z obyvatel obce muže, který u něj v čp. 2 krátce před smrtí nocoval. A nebyl sám – společnost mu dělala jakási žena. „Jelikož měli podezření, že se jedná o vraždu, bylo prohledáno celé území robčického katastru, ale bezvýsledně. Mrtvola byla pohřbena na místním hřbitově do pravého rohu a bez obřadu. To, zda se jednalo o vraždu, nebo sebevraždu, ze zápisu nevyplývá, ale já si myslím, že šlo spíše o sebevraždu,“ podotkla Eva Horová.

Jaké výlohy musela za oběšeného obec zaplatit? To se dozvíte v přiložené reportáži.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.