Vydejte se na putování za betlémy
O našich nejstarších jesličkách vystavených v pražském Týnském chrámu se zachovaly zprávy už z poloviny 16. století. Betlémy si později pořizovaly spíš bohaté šlechtické a měšťanské rodiny. Když Josef II. zakázal vystavovat betlémy v kostelích, dal impuls pro jejich lidovou výrobu.
V putování za výjimečnými betlémy začneme v našem Plzeňském kraji. Výtvory současného šumavského řezbáře Karla Tittla jsou k vidění na několika kontinentech. Betlém, který si lze prohlédnout v jeho obchodě ve Velharticích, představuje život lidu ve 14. století. Tvoří ho 25 velkých a přes 40 menších figur. Levá část betlému se věnuje lidové architektuře a životu na statku. V pravé části sedí král Karel IV. s Buškem z Velhartic u číše vína. Jako Buška zpodobnil autor sám sebe. K dokončení celého projektu přispěli místní občané a chalupáři, kteří si zakoupili jednotlivé figury betléma. Každý si svou figuru může kdykoliv vyžádat a řezbář prý do měsíce vyhotoví její duplikát.
Desatero králů
Daleko to z Plzně nemáme ani na další hrad, osudově spojený s Karlem IV., do Karlštejna. Muzeum betlémů na zdejším náměstí je plné větších i menších jesliček. Přízemí budovy hostí sbírku dřevěných vyřezávaných betlémů doplněných kuriozitami, jako je betlém z vosku, cukru nebo chleba, pod střechou se skrývají největší loutkové jesličky u nás, Karlštejnský královský betlém. Několikametrové kulisy hradu Karlštejna jsou osazeny 46 loutkami v dobových oblecích a Ježíškovi nepřináší dary trojice, ale hned desatero nejvýznamnějších českých panovníků v čele s Karlem IV
Kostelní betlémy patří neodmyslitelně k vánoční Praze. Třímetrové barevné postavy vedou návštěvníky od zastávky tramvaje Hellichova až dovnitř kostela Panny Marie Vítězné, kde přebývá slavné Pražské Jezulátko. Autorka tohoto venkovního betlému, výtvarnice Markéta Melenovská ve scenérii záměrně vynechala tři nejdůležitější postavy, Marii, Josefa a Ježíše, což je svého druhu pozvání do kostela za Jezulátkem.
Betlémskou scénu ve velkolepém barokním stylu lze navštívit v kapucínském kostele Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí. Postavy v téměř životní velikosti zahalené do honosných oděvů jsou naaranžované v krajině, kterou návštěvník prochází. Údajně jsou dílem jediného člena řádu, který prací na 32 lidských a 16 zvířecích figurách strávil deset let života. Svatou rodinu a tři krále doplnil strážemi, služebníky s dary a pážaty se slunečníky. K vidění jsou i pastýři s ovcemi, nechybí ani dudák nebo pekař.
EXPO-betlém
Jedním z nejobdivovanějších betlémů u nás je dílo lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora pohyblivého mechanismu Josefa Frimla, známé jako Proboštův betlém. Ten byl prohlášen národní kulturní památkou. Má přes 2 000 součástí. Josef Probošt na něm pracoval od roku 1882, až vznikl podle mnohých největší a nejkrásnější betlém na světě. Z 350 figurek se jich více než 200 pohybuje. Betlém je pojízdný, měří na délku skoro 7, na výšku přes 3 a na hloubku bezmála 2 metry. I s podvozkem váží 3 tuny. Cenná památka zazářila v roce 1967 na výstavě EXPO v Montrealu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.