Rakytník řešetlákový je dvoudomý. Aby vám plodil, musíte si pořídit samičí a samčí rostliny. Jeden samec opylí až 5 samičích rostlin. Při skupinové výsadbě se dává 1 samec až na 8 samic. Rakytník je větrosnubný, pyl roznáší vítr.
Keře se sázejí 2 až 3 m od sebe, aby do sebe nevrostly a plody se daly pohodlně sklízet. Rakytník dobře prospívá v lehčích půdách s vysokým obsahem humózních látek a živin. Vyroste ale i na chudých půdách, vysazuje se např. na valy kolem nově vzniklých dálnic, aby zpevnil a oživil navezenou hlušinu. Je plně mrazuodolný až do -50 °C.
Nenáročný na vodu, náročný na světlo
Rakytník nesnáší těžké a zamokřené půdy. Na vodu je nenáročný, nicméně pokud je velké sucho a nalévá plody, je třeba ho zalévat, jinak o plody přijdeme. Rakytníkový keř také vyžaduje plné oslunění, je světlomilný, při zastínění špatně roste a neplodí. Dobře se mu daří v netkané textilii, kde drží vodu a odpadá problém se sekáním trávy pod ním.
Hovoří se o něm jako o zcela unikátní léčivé rostlině 3. tisíciletí. Celý rakytník řešetlákový - kůra, listy a plody – obsahuje tolik účinných biologicky aktivních látek jako žádný jiný keř nebo strom mírného pásma.
S hnojením rakytníku to není jen tak
Na kořenech rakytníku žijí hlízkové bakterie, které vážou vzdušný dusík a obohacují o něj rostlinu i půdu. Proto rakytník nijak zvlášť nepotřebuje hnojit dusíkem. Příliš dusíku mu dokonce škodí, symbiotické bakterie pro přehnojení dusíkem umírají. Takže čím rakytník přihnojit? Můžeme použít NPK, Cererit nebo kompost. Nikdy ne hnůj, protože v hnoji se nacházejí bakterie napadající kmen keře – lýko – a ten pak zaschne.
První plody po 3 letech
Rakytníkové keře začnou plodit nejpozději třetí rok po výsadbě. Plod rakytníku je kulovitá nebo vejcovitá peckovice dlouhá i 1 cm. Má žlutou, oranžovou až červenou barvu a kyselou až nahořklou nebo nasládlou dužinu. Rakytníky podle odrůdy dozrávají od konce července do poloviny října. Pokud navolíme více různých odrůd, sklizeň se prodlouží. Plody konzumujeme čerstvé, sušené, můžeme z nich vyrobit šťávu, marmelády a džemy.
Jak rakytníkové plody sklízet a zpracovávat? Dočtete se za týden v dalším článku o rakytníku.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
