Vznikající retenční nádrž v Plzni má svá ale
Využít čistou dešťovou vodu k zalévání, nebo ji vypustit do kanálu? Navzdory dlouhodobému suchu a nutnosti s dešťovou vodou šetrně hospodařit, platí na mnoha místech druhá varianta. Nemoderní a neekologická je z tohoto pohledu i nová retenční nádrž, která začala vznikat v Plzni na Vinicích.
Obří podzemní nádrž za 130 milionů korun má v budoucnu zadržovat a následně pomalu vypouštět vodu z přívalových dešťů. Než se ale tahle voda do retenční nádrže dostane, proteče kanálem, kde se smíchá se splašky. „Bez stavby nádrže a bez zkapacitnění roudenského kanalizačního sběrače by nemohla být zkolaudována 2. etapa stavby Západního okruhu,“ řekl při slavnostním zahájení stavby před několika dny náměstek primátora Pavel Šindelář.
Hydrobiolog Duras: Peněz na nádrž je škoda
Nádrž má plochu fotbalového hřiště a pojme až 6 000 krychlových metrů vody. Plzeň ji potřebuje. Třeba i proto, aby mohla v přilehlých lokalitách na Vinicích povolit stavby domů a dalších objektů. Kdyby se lépe hospodařilo s dešťovou vodou, stavět se mohlo podle hydrobiologa Jindřicha Durase už dávno. „Voda ze střech, parkovišť nebo chodníků teče rovnou do kanalizace. Takže logicky kanalizace nemůže stačit pro napojení další výstavby,“ poznamenal Jindřich Duras. Že by byla obří retenční nádrž absolutně nesmyslnou stavbou si nemyslí a nevadí mu ani její velikost. „Ale měla by pracovat a fungovat jenom s vodou, kterou už jinak opravdu zachytit nedokážeme. Smysl by měla při silných přívalových lijácích, při dlouhodobých deštích. Ale aby nám jenom pomáhala kompenzovat to, na co jsme se vykašlali v nadzemí, na to je těch peněz škoda,“ řekl kriticky Jindřich Duras.
Pomoci podle něj mají tzv. měkká ekologická řešení. Vhodné sklony chodníků a parkovišť nebo polopropustná stání pro auta. Je třeba zachytit vodu v trávníku, v podzemní nádrži a pak s ní zalévat. Zelené střechy, dešťové zahrádky kolem domů, to všechno jsou možná řešení.
Je možné dostat vodu z celého obrovského sídliště jinam než do kanálu?
„Je to složité a především drahé,“ zdůraznil technický náměstek pro dopravu, ale i životní prostředí Michal Vozobule. Retenční nádrž přesto vnímá jako alespoň částečně ekologickou stavbu. „Nádrž to má pozdržet, akumulovat a pak postupně odpouštět a tudíž vyčistit,“ vysvětlil Vozobule. „Ze současného pohledu je to samozřejmě vnímáno tak, že se dá hodně peněz na to, aby se jenom zpomalil průtok dešťové vody kanalizací. A přitom jsou teď důležitější projekty na zadržování vody, v krajině,“ dodal.
Na některých řešeních se už pracuje. V Krejčíkově ulici vybudovali nájemníci zelenou střechu. Ta má být v budoucnu i na slovanské radnici nebo na budoucí tramvajové vozovně.
Retenční nádrž
- celkové předpokládané náklady stavby nádrže 127.839.650,68 Kč bez DPH
- výše dotace: 81.497.777,31 Kč bez DPH
- předpokládané ukončení akce dle smlouvy: 11. 2. 2022 (doba realizace 92 týdnů od zahájení)
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kreativní účetní, nebo zodpovědní hráči? Česko zkouší poskládat 2 procenta HDP na obranu z různých resortů
-
‚Budeme doufat, že podmáčené budovy přežijí zimu.‘ V Jeseníku pokračují opravy po povodních
-
Jásající, zdevastované město. Do Aleppa se vrací syrští uprchlíci a místní slaví v oblaku nejistoty
-
Policisté za 6 týdnů na Jablonecku odlovili 44 divokých prasat. ‚Neefektivní,‘ hodnotí myslivci