Vzpomínka na Milana Chladila

Ve své době, tím mám na mysli 50. a 60. léta 20. století, měl zpěvák Milan Chladil výlučné postavení na naší hudební scéně díky žánrové pestrosti svého repertoáru. Díky tomu poměrně snadno sháněl písničky, které mu s nebývalou ochotou nabízeli tuzemští skladatelé, a nebyl vůbec problém sáhnout do pokladnice hitů, které nabízela světová scéna.

Ať působil v brněnském orchestru Erika Knirshe nebo zpíval v bandu Zdeňka Bartáka, vždy jeho hlas upoutal svou tvárností, a tak si ho také brzy povšimli hudební publicisté. Když po krátkém působení v jazzové kapele Kamila Hály dostal nabídku stát se sólistou orchestru Karla Vlacha, nezaváhal ani minutu.

V průběhu osmadvaceti let natočili stovky skladeb a účinkovali na mnoha koncertech doma i v zahraničí. Svůj hlas propůjčil i jiným hudebním tělesům, za všechny jmenujme Taneční orchestr Československého rozhlasu nebo orchestr Václava Hybše.

V roce 1964, tedy v době, kdy vládu nad hudební scénou u nás i ve světě začala ovládat rocková, nebo chcete-li bigbeatová muzika, se Milan Chladil umístil v anketě Zlatý slavík na druhém místě, hned za Karlem Gottem.

Dnes by Milan Chladil oslavil 89. narozeniny. Svět hudby opustil v roce 1984 v Kašperských Horách, když se vracel z vystoupení.