Waldemar Matuška: Tereza

Jedna z prvních písniček, která mě v mládí skutečně zaujala, byla stará country skladba, kterou s českým textem a názvem To všechno odnes čas, zpíval Waldemar Matuška. Už tenkrát, i když byl všeobecně považován za rebela vymykajícího se nejen svým zjevem, vystupováním na jevišti a hlavně svým repertoárem, měl jasno v tom, jakým směrem se bude ubírat jeho muzika. Mnohdy svůj vztah k hudbě srovnával s literaturou a prohlásil, že se jedná o něco mezi Viktorem Dykem, který je nostalgický a pochmurný a nevázaným veselím Karla Poláčka. Jemu, jak tvrdil, vyhovuje nejvíc Ernest Hemingway.

V té době dvakrát vyhrál Zlatého slavíka,  jednak ve vůbec prvním ročníku v roce 1962, znovu pak v roce 1967, a po té byl až do r. 1975 druhý. Konkurence Karla Gotta byla jak vidno skutečně silná. I když v dalším období podle neúprosných zákonů showbyznysu měla jeho popularita mírně sestupnou tendenci, co se týká písniček, které měl ve svém repertoáru, ty rozhodně neodnesl čas.