Z Bukovce do Chrástu by mohla v budoucnu jezdit drezína

Z Bukovce do Chrástu z Plzně byste se v budoucnu mohli dostat třeba na drezíně
Z Bukovce do Chrástu z Plzně byste se v budoucnu mohli dostat třeba na drezíně

Zda může být drezína lákavou turistickou atrakcí zjišťuje Plzeňský kraj. Využít ji chce na bývalé železniční trati z Plzně do Chrástu. V úseku mezi Plzní-Bukovcem a Chrástem by mohla doplnit plánovanou cyklostezku.

„Mně nepřipadá ta trať nějak zajímavá. Kdyby tu byly mosty nebo tunely, tak to je zajímavé a pro děti by to určitě bylo zpestření, ale takhle se prostě jede jen lesem,“ řekla Hana Civišová, která přišla s vedením kraje o zřízení drezíny diskutovat. Vadila jí i blízkost drezíny a cyklostezky a možnost vážných nehod.

Podobně přemýšlel i Jiří Baumruk. Podle něj je ideálním řešením pouze dostatečně široká, třeba pětimetrová cyklostezka bez drezíny. „Plzeň nemá dnes žádnou pořádnou širokou cyklostezku ani in-line dráhu, jako je třeba v Praze nebo Českých Budějovicích. Takže tohle je jedinečná příležitost udělat hezkou širokou cyklostezku, kde by bylo všechno. Drezína bude část tratě blokovat,“ řekl Jiří Baumruk.

Petr Uchytil má dům v Bukovci v bezprostřední blízkosti bývalé železniční trati. S drezínou zásadní problém nemá, pokud by tedy turisté nastupovali na drezínu v Chrástu a v Bukovci se pouze otáčeli.

Z Bukovce do Chrástu z Plzně byste se v budoucnu mohli dostat třeba na drezíně

Během debaty se lidé ptali i na to, kdo bude po turistech uklízet, kde budou parkovat nebo kdo se bude starat o koleje. Zajímalo je i to, jak často by drezína jezdila. „V současné době je předpoklad, že by drezínové vozíčky odjížděli ve dvouhodinovém taktu, takže po hodině a třičtvrtě jízdy by se jedna skupina vrátila a během 15 minut by si lidé přestoupili. Kapacita všech vozíčků by byla 30 lidí, protože bychom rádi získali i školní třídy a další menší kolektivy, které by se třeba ve všední den mohli přijet svézt,“ řekl projektový manažer Správy a údržby silnic Plzeňského kraje Jan Hakl.

Čas na přípravu i nutné výkupy pozemků

Realizace záměru zcela jistě nějakou dobu potrvá. Náměstek hejtmana Pavel Čížek odhaduje, že nejbližším možným rokem je rok 2021. Předběžně se počítá pouze s letním provozem.

„My po téhle diskusi víme, že určitě stojí zato jednat se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o převodu pozemků pod bývalou dráhou. Ten není jednoduchý, protože se k němu musí vyjadřit ministerstvo průmyslu a ministerstvo dopravy. Je to cesta, která bude trvat třeba rok. My ale nechceme ztrácet čas a během roku, po který se bude o převodu majetku jednat, budeme připravovat projektovou dokumentaci. Až bude v nějakém stavu přípravy, opět se tu s lidmi sejdeme,“ uvedl Pavel Čížek.

Podobně jako on je pro drezínu i hejtman Josef Bernard z ČSSD. Je podle něj škoda nevyužít ještě nevytrhaných kolejí. Problém nebudou ani náklady na pořízení samotné drezíny. „Jsou tam samozřejmě projekční náklady, které odhaduji řádově na stovky tisíc korun. Pořízení drezín a zázemí, například nějakého vagonu pro šatny a základní občerstvení, tak můžu odhadovat jednotky milionů. Myslím si ale, že to nepřesáhne třeba tři miliony korun,“ uzavřel plzeňský hejtman Josef Bernard.