Za liškou Bystrouškou se vypravte do Loštic. Zastavte se v její kavárně
Chytrou lišku Bystroušku nepochybně ve světě nejvíce proslavil skladatel Leoš Janáček, kterého zaujala série humorných příběhů z pera Rudolfa Těsnohlídka a autora kreseb Stanislava Lolka, které vycházely v roce 1920 na pokračování v Lidových novinách. A tak si mnoho lidí spojuje lišku Bystroušku buďto s Bílovicemi, kam děj Těsnohlídek situoval, nebo s Janáčkovými Hukvaldy. Jejím rodištěm není ani jedno z těchto míst, ale Střítež nedaleko Loštic na Šumpersku.
Na svět nezbedné lišce pomohl právě akademický malíř a myslivec Stanislav Lolek (1873 až 1936), který se narodil v nedalekém Paloníně a jehož životními láskami byla příroda a umění. Než odešel na lesnickou školu do Písku, absolvoval praxi u revírníka Augustina Kořínka ve Veselí u Mohlenice. Kořínek mu vyprávěl veselé liščí příběhy, které se měly odehrávat ve střítežské hájovně. Lolka zaujaly natolik, že nakonec vznikl soubor kreseb, které se staly inspirací Rudolfu Těsnohlídkovi.
Seriál na pokračování
V roce 1920 začaly vycházet příběhy Lišky Bystroušky na pokračování v Lidových novinách. O rok později vyšla knížka, a protože zaujaly i skladatele Leoše Janáčka, zrodila se opera, jejíž premiéra se odehrála v roce 1924. A tak se zrodila legenda. A liška Bystrouška žije na Lošticku ve vyprávění po generace.
Liščí stezka
Prasynovec Stanislava Lolka Ctirad Lolek uchovává nejen malířovy kresby a knížky, ale zejména liščí historky. Zná je a miluje i jeho vnuk Silvestr. A po stopách lišky Bystroušky se můžete vydat i po speciální naučné stezce, která vede místy, kudy se legendární liška kdysi na sklonku 19. století proháněla a vyváděla své lumpárny.
Liška jako vyřezaná
Loštický řezbář Jaroslav Beneš vzpomíná, jak ho liška Bystrouška provázela dětstvím. Když ho dědeček bral do lesa na houby, aby ho zabavil, říkával: „Vidíš, támhle na pařezu sedí liška v botách a žere jitrnice.“ Mlsná Bystrouška totiž byla postrachem všech zabíjaček. A dodnes se prý v Lošticích říká, že když se páří z lesů, liška Bystrouška peče chleba. Liška Bystrouška samozřejmě nesmí chybět v Benešově proslaveném betlému, kam každoročně přibude několik figurek významných nejen loštických osobností.
Kavárna Lišky Bystroušky
Nápad pojmenovat po lišce kavárnu a galerii iniciovala podle majitele Romana Činčary jeho teta Hana Heidenreichová, která v roce 2006 připravila v Muzeu v Mohelnici k poctě akademického malíře Stanislava Lolka výstavu. Kopie původních autorových kreseb, které po výstavě zbyly, dnes tedy najdete v Kavárně Galerii U lišky Bystroušky na loštickém náměstí. Stejně jako fotografie z několika zákoutí naučné stezky.
Kavárenské pochoutky
Interiér kavárny, která slouží současně jako galerie i koncertní sál, evokuje atmosféru dvacátých let minulého století a nabídnou vám tady kromě nápojů zmrzlinu, zmrzlinové dorty a – jak jinak v Lošticích – tvarůžkové speciality studené kuchyně: tvarůžkové panini, tvarůžkovou pomazánku, nakládané tvarůžky i tvarůžkový dort.
