Za liškou Bystrouškou se vypravte do Loštic. Zastavte se v její kavárně

Chytrou lišku Bystroušku nepochybně ve světě nejvíce proslavil skladatel Leoš Janáček, kterého zaujala série humorných příběhů z pera Rudolfa Těsnohlídka a autora kreseb Stanislava Lolka, které vycházely v roce 1920 na pokračování v Lidových novinách. A tak si mnoho lidí spojuje lišku Bystroušku buďto s Bílovicemi, kam děj Těsnohlídek situoval, nebo s Janáčkovými Hukvaldy. Jejím rodištěm není ani jedno z těchto míst, ale Střítež nedaleko Loštic na Šumpersku.

Na svět nezbedné lišce pomohl právě akademický malíř a myslivec Stanislav Lolek (1873 až 1936), který se narodil v nedalekém Paloníně a jehož životními láskami byla příroda a umění. Než odešel na lesnickou školu do Písku, absolvoval praxi u revírníka Augustina Kořínka ve Veselí u Mohlenice. Kořínek mu vyprávěl veselé liščí příběhy, které se měly odehrávat ve střítežské hájovně. Lolka zaujaly natolik, že nakonec vznikl soubor kreseb, které se staly inspirací Rudolfu Těsnohlídkovi.

Seriál na pokračování

Kavárna Galerie U lišky Bystroušky v Lošticích - figurka Jaroslava Beneše vedle kresby Stanislava Lolka

V roce 1920 začaly vycházet příběhy Lišky Bystroušky na pokračování v Lidových novinách. O rok později vyšla knížka, a protože zaujaly i skladatele Leoše Janáčka, zrodila se opera, jejíž premiéra se odehrála v roce 1924. A tak se zrodila legenda. A liška Bystrouška žije na Lošticku ve vyprávění po generace.

Liščí stezka

Prasynovec Stanislava Lolka Ctirad Lolek uchovává nejen malířovy kresby a knížky, ale zejména liščí historky. Zná je a miluje i jeho vnuk Silvestr. A po stopách lišky Bystroušky se můžete vydat i po speciální naučné stezce, která vede místy, kudy se legendární liška kdysi na sklonku 19. století proháněla a vyváděla své lumpárny.

Liška jako vyřezaná

Prasynovec Stanislava Lolka Ctirad Lolek

Loštický řezbář Jaroslav Beneš vzpomíná, jak ho liška Bystrouška provázela dětstvím. Když ho dědeček bral do lesa na houby, aby ho zabavil, říkával: „Vidíš, támhle na pařezu sedí liška v botách a žere jitrnice.“ Mlsná Bystrouška totiž byla postrachem všech zabíjaček. A dodnes se prý v Lošticích říká, že když se páří z lesů, liška Bystrouška peče chleba. Liška Bystrouška samozřejmě nesmí chybět v Benešově proslaveném betlému, kam každoročně přibude několik figurek významných nejen loštických osobností.

Kavárna Lišky Bystroušky

Nápad pojmenovat po lišce kavárnu a galerii iniciovala podle majitele Romana Činčary jeho teta Hana Heidenreichová, která v roce 2006 připravila v Muzeu v Mohelnici k poctě akademického malíře Stanislava Lolka výstavu. Kopie původních autorových kreseb, které po výstavě zbyly, dnes tedy najdete v Kavárně Galerii U lišky Bystroušky na loštickém náměstí. Stejně jako fotografie z několika zákoutí naučné stezky.

Stanislav Lolek - liška

Kavárenské pochoutky

Interiér kavárny, která slouží současně jako galerie i koncertní sál, evokuje atmosféru dvacátých let minulého století a nabídnou vám tady kromě nápojů zmrzlinu, zmrzlinové dorty a – jak jinak v Lošticích – tvarůžkové speciality studené kuchyně: tvarůžkové panini, tvarůžkovou pomazánku, nakládané tvarůžky i tvarůžkový dort.

autor: av