Za více než 56 let nasbíral skoro 40 tisíc obalů od žvýkaček
Svůj úplně první obal od žvýkačky dostal ve třinácti letech od spolužáka a pak ho dlouho nosil v tramvajence. „Ta žvýkačka provoněla celou třídu,“ vrací se do klukovských let sběratel Daniel Jahn ze Stříbra.
Dnes se může pochlubit sbírkou žvýkačkových obalů z celého světa, včetně exotických zemí. Namátkou jmenuje Keňu, Guatemalu, Kolumbii, Ekvádor a Filipíny.
Jedna skříň patří jen sbírce
Klasická šatní skříň je plná poliček a v nich má své místo celkem 128 alb a sešitů. Jednotlivé stránky odděluje hedvábný papír, to aby se obaly mezi sebou neslepily a nepoškodily. Daniel Jahn je rozděluje podle zemí původu nebo časových období i podle témat.
Co na obalech žvýkaček bývá?
Všechno možné, na obaly se dříve dávaly třeba obrázky bankovek, sportovců a dalších slavných osobností, aut nebo zvířat. Někdy je doplňovaly i kvízy, o FBI, z historie a další. Většinu kousků ze své sbírky pan Jahn získal tak, že napsal přímo výrobcům prosbu o zaslání. Jiné zase směnil nebo zakoupil na burzách.
Kolik je takových sběratelů?
Kdysi jich bylo kolem dvou stovek, ale teď? Jenom pár. Např. v Plzeňském kraji už pan Jahn nikoho nezná. A dnešní výrobci žvýkaček, až na několik zahraničních firem, obrázky na obaly téměř nedávají. Takže vlastně není co sbírat. Nekonají se ani burzy a obaly pomalu upadají v zapomnění.
Co zálibě svého muže říká manželka Věra?
„Jsem ráda, že má koníčky,“ komentuje rozložená alba paní Věra Jahnová. Je toho prý ještě víc, pan Jahn se věnuje také heraldice. A když sbírá, nezlobí. A protože své koníčky má i jeho manželka, nikdy se nepohádali. Oba mají své záliby a společně si o nich často povídají. To je jejich recept na krásné pevné manželství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
