Začíná festival Věčná naděje, vyšla nová Judaica Bohemiae a Valašské Meziříčí zve na Chaverut 2023

Věčná naděje pro terezínské skladatele

Hudba, která vznikla v ghettu Terezín, dodnes není dostatečně doceněná. Již několik let to mění hudební festival Věčná naděje, který se věnuje interpretaci právě této hudby. Ale nejen jí. S ředitelkou festivalu Věčná naděje Irmou Mrázkovou natáčela Daniela Brůhová.

Motto letošního ročníku zní: „1943–2023. Nová naděje v nelehkých dobách.“ Festival zahájí 23. února Requiem od Giuseppa Verdiho, které se v Terezíně hrálo v roce 1943 asi 16krát pod taktovkou dirigenta a skladatele Rafaela Schächtera.

„Nosným pilířem tohoto festivalu jsou čtyři autoři, kteří byli nuceni jednu část svého života žít v ghettu Terezín, kde také umělecky pracovali. Jednalo se hlavně o Viktora Ullmanna, Gideona Kleina, Hanse Krásu a Pavla Haase. Bohužel neměli v životě štěstí a skončili v osvětimském koncentračním táboře, kde zahynuli. My k nim připojujeme další skladatele, kteří v Terezíně byli také a přežili, jako třeba Karel Berman. Ale my nechceme připomínat jenom tuto jednu etapu naší historie, chceme připomínat vůbec údobí nesvobody a útlaku v jakýchkoli dobách,“ vysvětluje ředitelka festivalu Věčná naděje Irma Mrázková.

Židovské muzeum vydalo 57. číslo Judaica Bohemiae

Proč se za Josefa II. přestalo pohřbívat na Starém židovském hřbitově v Praze? To je jen jedna z otázek, na které najdete odpovědi v nejnovějším vydání odborného časopisu Judaica Bohemiae. O čerstvém 57. čísle natáčela Terezie Jirásková s jeho šéfredaktorkou a také vedoucí Odboru židovských dějin Židovského muzea v Praze Ivetou Cermanovou.

Časopis je podle Cermanové určen především pro odbornou veřejnost a vychází cizojazyčně. Slouží jako hlavní fórum pro výměnu informací mezi odborníky, kteří se zabývají židovskou historií v českých zemích od středověku do současnosti.

„V současném čísle jsou dvě hlavní studie. První je od Kajetána Holečka z Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty UK o českých Židech v Poznani po roce 1541. Sleduje na základě studia pražských a poznaňských městských knih migraci, mobilitu, pohyb Židů mezi Čechami a polskou Poznaní po vyhnání Židů z Čech,“ vysvětluje Iveta Cermanová.

Další studie z pera Ivety Cermanové je o proměně pohřebních zvyklostí českých, a hlavně pražských Židů za vlády Josefa II. „Josef II. chtěl zlepšit zdravotní stav populace habsburské monarchie, tak se zavíraly hřbitovy uvnitř měst a stále větší prim hrála medicína a profesionalizace lékařské vědy a některé věci již byly neúnosné. To byl důvod, proč se všechny hřbitovy posouvaly za hranice města, a to se stalo i Starému židovskému hřbitovu,“ uzavírá Iveta Cermanová.

Chaverut ve Valašském Meziříčí

Chaverut znamená hebrejsky přátelství. Je to také název festivalu, který se letos už podevatenácté koná ve Valašském Meziříčí. Začal pietním aktem při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Další akce se koná už 20. února.

Festival vznikl před 19 lety, kdy byl ve Valašském Meziříčí odhalen památník na místě, kde stála synagoga, která byla v roce 1950 zbourána. „K tomu byl vytvořen doprovodný program. A z toho vznikla tradice, kde se věnujeme propojení izraelské a české kultury,“ vysvětluje kurátor a organizátor z Kulturního zařízení města Valašské Meziříčí Jan Anlauf.

Předválečná židovská obec podle něj nebyla tak velká jako třeba v Holešově nebo v Hranicích, zanechala zde ale velkou stopu. „Židovští obyvatelé Valašského Meziříčí stáli u rozvoje zdejšího průmyslu, za takového úplně nejznámějšího bych připomněl Solomona Reicha, který tady zakládal velké sklárny, které fungovaly v nějakých obměnách zestátněné až do 20. století,“ vysvětluje Anlauf.

Program festivalu je bohatý. Přijede třeba chasidský rabín Jair Jirmejahu Jerochim, herec a moderátor Jan Kraus, teolog Pavel Hošek nebo také velvyslankyně Státu Izrael v ČR Anna Azari a poslanec PČR Miloslav Janulík.

Festival je možné sledovat i on-line na kanálu Youtube, který se jmenuje Kázetko.

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.