Zaniklý svět: Putovní výstava věnovaná romské historii

Výstava Zaniklý svět má přehledně seznámit především obyvatele sociálně vyloučených lokalit s dosud ne příliš známou kapitolou jejich dějin – s romským holocaustem. Její tvůrcové usilují o nápravu fatálních nedostatků znalostí vlastní historie z doby nacismu. Pokračuje Čeněk Růžička:

„Výstavu jsme připravovali hodně dlouho. Ze začátku jsme sháněli fotografie kočovných Romů, abychom ukázali, jak vypadali naši předci. Uvědomte si, že 90 procentu původních českých Romů a Sintů zahynulo v koncentračních táborech. Co po nich asi zbylo? Objeli jsme celou republiku, jeli jsme od rodiny k rodině. Kdo měl fotku, zapůjčil ji a my si ji na místě oskenovali.“

Takto cestovali po celé České republice dva roky a získali téměř 200 fotografií. Pro Čeňka Růžičku bylo putování po rodinách potomků původních českých Romů a Sintů nezapomenutelné:

„Do smrti na to nezapomenu. Měli jsme u sebe kopie fotek, vezli jsme je k další rodině, tu jsme požádali o další snímky, a když jsme to dali dohromady, tak oni na těch co jsme přivezli, poznávali svoje lidi. Ještě teď jsem z toho úplně vedle, protože u toho plakali – no, kdybyste ty scény viděla! To se nedá ani popsat.“

Pátrání po archivech

Výstava ukazuje, jak fungoval tábor v Letech u Písku. Nechybí ani připomínka tragického osudu slovenských Romů v partyzánských oddílech na Slovensku. Romští aktivisté prohledali i státní archivy a hledali v nich dokumenty s tématikou romského holocaustu.

Čeněk Růžička pokládá květiny k památníku romských obětí holocaustu v Letech u Písku|foto: Jana Šustová

„Já se obávám, že některé z dokumentů se poztrácely. Třeba už se nedá dohledat přesný počet obětí, zřejmě jich bylo víc. To ale pro mě až tak podstatné není. Vezměte si, že třeba v letské kronice bylo uvedeno 600 obětí. Romové, kteří v táboře byli a přežili, mluví o větších počtech. Nedávný archeologický průzkum pana Vařeky, který jej vedl, použil snímky z dronů, podle kterých vytipoval několik oblastí, kde jsou naši lidé pohřbení. A my jsme se dostali i k dokumentům generála Ježka, tehdejšího ministra vnitra, který nabádal svoje podřízené, jak se mají k našim Romům chovat! Můžete si to přečíst, je to součástí zmíněné výstavy. Potom si řeknete, že to není možné, jak člověk může takhle myslet! Zvíře!“

Výstava vzdělává a motivuje

Výstava putuje po ghettech v České republice a její tvůrcové ji připravili s přesahem do současnosti. Ukazuje přátelské vzorce společenského chování a zároveň učí, jak předcházet konfliktům a odmítání. Projekt putovní výstavy má pomoct jejich autorům lépe poznat lidi v ghettech. Během cest hledají lídry, učí je a motivují, aby dokázali svoje lidi vést a ukázali jim cestu, jak lépe žít.

„Letos jsme navštívili zhruba 17 městských částí Prahy. Výstava je už od dubna prezentována učitelům na školách, já osobně na školách přednáším, hrozně rád bych diskutoval s občany České republiky, ale bohužel se nám nedaří na ta setkání sezvat padesát, sedmdesát lidí a diskutovat s nimi o naší historii, o naší kultuře a o tom, jakou to má spojitost se soužitím Romů s většinou v dnešní době.“

Výstava má velký podíl na tom, že bývalá vláda podepsala smlouvu s majiteli vepřína v Letech o jeho odkoupení. Na jeho místě stát vystaví důstojný památník romským obětem, které trpěly a umíraly v koncentračním táboře v Letech u Písku.