Železniční muzeum v Bezdružicích mapuje historii lokálkové dráhy

V expozici bezdružického železničního muzea jsou nejen tabule, razítka a makety vláčků. Návštěvníci tam najdou dokonce i slib Adolfu Hitlerovi z roku 1940.

„Muzeum se nachází v budově bývalého staničního skladiště, kde se skladovaly kusové zásilky. Objekt odkoupilo občanské sdružení Plzeňská dráha, následně ho zrenovovalo a zřídilo v něm muzeum,“ řekl místní patriot a strojvůdce Jiří Bízek.

Celé muzeum se věnuje 120leté historii trati Pňovany – Bezdružice. Návštěvníci v něm najdou řadu zajímavých exponátů i modely stanic a tratí. „Je tu například model původního mostu nad přehradou Hracholusky, a to z dob, kdy tu ještě přehrada nebyla, čili s původní řekou. Další zajímavostí je tablo s fotografiemi hnacích vozidel, které na lokálce kdysi jezdily. U toho je i ukázka řídícího pultu z motorových vozů M131, kterým se dnes říká Hurvínek, protože jsou dřevěné,“ doplnil Jiří Bízek.

Milovníci vláčků a historie si v muzeu přijdou na své

Všechny stěny muzea jsou oblepeny různými fotografiemi, popiskami nebo dobovými cedulemi a visí tu i výpravka, kterou se podle Jiřího Bízka vypravovaly v Pňovanech vlaky. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si také skutečnou historickou pokladnu s okénkem.

„Tohle je improvizovaná osobní pokladna, kde se odbavovalo ještě lepenkovými jízdenkami. Z ternionu se ze zásobníku vzala jízdenka, na kterou bylo nutné vyrazit datum. Takže se to dalo do kompostéru a mechanicky se na jízdenku vyrazilo datum. Teď už tam dáváme pouze imaginární datum, protože na číselnici se nepočítalo s letopočtem vyšším než 2000. To byl také jeden z důvodů, proč se od těchto jízdenek upustilo,“ dodal Jiří Bízek.

Železniční muzeum v Bezdružicích bývá obvykle otevřeno jen při konání zvláštních akcí na trati nebo po předchozí domluvě. Kontakty a další informace najdou zájemci na internetových stránkách.

autoři: Martina Sihelská , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová