Zemědělce trápí přemnožení hraboši

Bidýlko pro dravce|foto:Martina Klímová, Český rozhlas

Například v pšenici hraboš ožírá dorůstající zelené listy až na zem, u vzrostlé pšenice kácí stébla, která podkousává a pak si klas buď odnáší do nory, nebo ho spořádá na místě. U řepky zase likviduje kořeny. Na vyžraných místech se navíc šíří plevele, jejichž hubení přináší vícenáklady pro zemědělce.

Někteří volí v boji s hraboši jed, jiní zase přírodní cestu. Třeba v Oseku na Rokycansku rozmisťují bidla pro dravce, kteří mají s likvidací hlodavců pomoct. „Zapichujeme berličky většinou do víceletých pícnin, tedy do porostu jetele a vojtěšky, protože hraboši se přes zimu shromažďují hlavně tam,“ vysvětluje agronomka společnosti Osecká zemědělská Kateřina Málková. „Pozorujeme, že v poslední době hlodavců opravdu přibývá, v současné době jsme už na silném výskytu.“

Chodbičky vedoucí do nor hrabošů|foto:Martina Klímová, Český rozhlas

To potvrzuje i mapa, již provozuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Dle jeho mluvčí Ivany Krškové hrabošům přála letošní zima: „Hrabošům se dobře daří tam, kde je teplo a sucho, nicméně z aktuálních zjištění víme, že se dokázali množit i v průběhu zimy, což není obvyklé. Samice hrabošů jsou velmi produktivní, jsou schopné vyvést mláďata dvakrát až čtyřikrát ročně, v příznivém období pak dokonce až osmkrát ročně. V jednom vrhu přitom může být až čtrnáct mláďat. Jediný pár se tedy během jedné sezóny klidně namnoží až na několik tisíc jedinců.“

S hraboši se potýkají zemědělci na mnoha místech regionu. Nejvyšších hodnot dosáhla populace zatím v katastrech Nezbavětice a Dýšina na Plzni-městě, Ždánov na Domažlicku, Třemošná a Všeruby na Plzni-severu, Skviřín na Tachovsku a Dobřany na Plzni-jihu.