Židé oslaví Nový rok 5784

Je to jeden z vrcholů ranní bohoslužby: Schrána na východní straně synagogy je otevřena a věřící potřikrát pronášejí slova, která, jak se o tom píše v biblické Druhé knize Mojžíšově, přejal prorok Mojžíš od Stvořitele na hoře Sinaj. Je to modlitba, která má zcela zvláštní význam: z jejího textu totiž židovská tradice odvozuje třináct atributů Božího milosrdenství.

„Hospodin, Hospodin, Bůh soucitný a milosrdný, dlouho ovládající svůj hněv a velký milostí a pravdou! Schraňující milost pro tisíce pokolení, odpouštějící vinu a špatnost a hřích a zprošťující viny.“

Tak zní celá modlitba, přičemž samostatnými atributy jsou v ní již tři úvodní označení Božího jména. První z nich odkazuje k předem dané Boží lásce k člověku nehledě na jeho hříšnost. Druhé označení Stvořitele se váže k Boží shovívavosti vůči těm, kdo pochybili, ale svou špatnost nahlédli a zavrhli, zatímco třetí Boží jméno samo o sobě zosobňuje ničím neomezenou Stvořitelovu moc.

Čtvrtá Bohu přisuzovaná charakteristika v novoroční modlitbě hovoří o soucitu: Bůh ulehčí trest těm, kdo se provinili, nevystaví je nejpřísnějšímu soudu. Pátá vlastnost připomíná Boží milosrdenství prokazované všemu živému, šestá pak Stvořitelovu zdrženlivost v hněvu. Tím se míní, že člověk má předem zvážit své činy a jejich důsledky. Sedmý atribut zvýrazněný v modlitbě Boží velikosti se dotýká Stvořitelovy milosti: Když Bůh u člověka zvažuje dobré a zlé, přihlíží více k dobrému. Podle osmého označení je Stvořitel Bohem pravdy – nikdy neporuší své slovo.

Další, devátý atribut vyjadřuje přesvědčení, že Boží milost přetrvává, takže i potomci se mohou těšit ze zásluh svých předků. Na druhé straně, jak o tom hovoří následné vyjádření, Bůh odpouští i úmyslné provinění, pokud se viník kaje, a za stejné podmínky odpustí i špatnost; tedy zlo, kterým člověk úmyslně vyvolal Boží hněv. V závěru novoroční modlitby předposlední zásada přisuzovaná Stvořiteli ujišťuje o odpuštění, pokud se člověk dopustil přestoupení z nedbalosti. Výčet ve znamení čísla třináct je konečně završen přesvědčením, že Bůh očistí ty, kdo se pevně rozhodli stranit se zlého.

Dovedu si představit, že náboženský slovník modlitby každého neosloví. Vždyť ani v židovském společenství nejsou všichni věřící. A tak co si biblický text o Božím milosrdenství přečíst jen jako podnět k zamyšlení? K rozjímání nad tím, co člověk činí a co z toho pro něj vyplývá.