Zločiny staré Plzně a okolí

Skončila s průstřelem hlavy, když zavírala okno

29. březen 2022
Zločiny staré Plzně a okolí

V domě na rohu ulic Radyňská a Hlavanova v Plzni nedaleko kostela Panny Marie Růžencové, tedy na dnes poměrně klidném místě, došlo roku 1917 k tragédii. Stalo se tak 13. srpna a toho dne se tohle místo za klidné rozhodně označit nedalo.

A nejen to – celá Plzeň byla tenkrát plná lidí. „Městem táhly skupiny především žen a dětí. Ty se dožadovaly potravin a rabovaly obchody. Plzeň tehdy totiž trpěla rozsáhlými výpadky zásobování potravin. Obyvatelé tak byli hladoví a nervózní. Venku bylo zhruba 20 tisíc lidí, to znamená pětina tehdejšího obyvatelstva města. Dle hlášení četníků si lidé počínali s dravostí přímo šílenou,“ sdělil na úvod ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.

Četnictvo a policie byly proti takovému množství demonstrantů naprosto bezmocní. Teprve večer se do ulic vydalo vojsko, které proti davům použilo zastrašující střelbu. „To se stalo osudným 19leté Marušce Schwarzové, která bydlela právě v přízemí domu na rohu Radyňské a Hlavanovy ulice. Toho večera pomáhala dívka matce s praním prádla. Když ženy uslyšely hluk a výstřely, snažily se zavřít okna do bytu. Vystrašená Maruška, která běžela zavřít okno, měla bohužel smůlu. V tom okamžiku padla rána a dívka se s průstřelem hlavy skácela k zemi.

Její matka vypověděla, že dívka byla mrtvá ihned. Kněz následně učinil do matriky poznámku „zemřela okamžitě, jsouc střelena z ulice“, což je takové poetické s ohledem na to, co se stalo,“ uvedl Karel Řeháček.

Kdo tehdy nesl odpovědnost za smrt mladé dívky a dočkala se její matka vůbec nějaké kompenzace? To se dozvíte v přiložené reportáži.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.