Zločiny staré Plzně a okolí

Na západě Čech žili na počátku 16. století dva nebezpeční opovědníci

27. duben 2022
Zločiny staré Plzně a okolí

Středověká tvrz v Řenčích na jižním Plzeňsku pamatuje mnohé. Jejím zřejmě nejznámějším majitelem byl Petr Suda z Řeneč.

„Ve 2. polovině 15. století a 1. polovině 16. století neměly české země žádnou pořádnou centralizovanou moc a hemžilo se to u nás lapky, loupežníky a opovědníky, kteří někomu neustále vyhrožovali, přepadávali a brali si to, o čem byli přesvědčeni, že jim patří,“ uvedl památkář Městského úřadu Přeštice Jiří Sankot.

Na počátku 16. století žili na západě Čech 2 nebezpeční opovědníci – Petr Suda z Řeneč a Heřman Janovský z dnes již zaniklého hradu v Janovicích nad Úhlavou. „Opovědníci vedli určitý druh občanské války, kterou vyhlašovali buď celému království, vyšší šlechtě, anebo královským městům,“ vysvětlil Sankot.

Heřman Janovský žil v nepřátelství s celým královstvím a vyššími šlechtickými rody, které jej reprezentovali. Naproti tomu Petr Suda žil v nepřátelství s nižšími zemanskými rody a s městy. Petr Suda se dokonce pasoval do role hlavního zastánce království v boji proti Heřmanu Janovskému a za svůj postoj nakonec po dobytí janovického hradu získal odměnu právě v podobě tohoto hradu. Heřman Janovský se nechtěl se svou porážkou a ztrátou hradu smířit, a tak uprchl do Bavorska, kde připravoval pomstu svému rivalovi Petru Sudovi a jeho přátelům.

Vše se ale jaksi vymklo kontrole a válečná družina Petra Sudy se postupem času stala postrachem celých západních a jižních Čech. Bylo tedy nutné zasáhnout. Kdo a jakým způsobem tak učinil, a jakou roli zde sehrál Heřman Janovský? Nejen to se dozvíte v reportáži.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.