Zločiny staré Plzně a okolí
Kráva na dně studny a shánění dynamitu. To je jen zlomek toho, co se dělo na Prusinách
Roku 1876 započala výstavba studny u takzvané Staré školy a kostela sv. Jakuba Většího na Prusinách u Nebílov na jižním Plzeňsku. Žádost o výstavbu tehdy podal řídící učitel prusinské školy Jan Špilar.
„Učitel žádal, aby se u školy vykopala studna o hloubce 10 sáhů, přičemž 1 sáh je asi 1,8 metru,“ řekla v úvodu zastupitelka obce Dolní Lukavice a zároveň autorka historicky zaměřených publikací Eva Horová (píšící pod dívčím jménem Klepsová).
„Tuto záležitost můžeme nazvat kauzou a dala by se o tom napsat celá kniha. Když se dělníci dostali do požadované hloubky, tedy na oněch 18 m, neobjevila se žádná voda, žádný pramen. Další práce byly tím pádem zastaveny, neboť povolení bylo jen na hloubku 10 sáhů a nebylo možné kopat hlouběji,“ sdělila Horová.
Ihned nato odeslal učitel s místní školní radou novou žádost o prohloubení studny o dalších 5 sáhů. Úředníci na přeštickém úřadě však žádosti nevyhověli. Nezbylo tedy nic jiného, než zakrýt vykopanou jámu prkny a ponechat ji svému osudu.
Krávu museli vytáhnout, aby se nerozkládala na dně
„O 10 let později, v roce 1886, spadla do šachty kráva řídícího učitele. Byla to velká nešťastná událost. Kráva pád nepřežila, ale bylo potřeba ji vytáhnout ven, aby se na dně studny nerozkládala. Seběhli se lidé z celého okolí a přihlíželi, co se bude dít dál a kdo krávu vytáhne,“ popsala zastupitelka obce Dolní Lukavice. Nakonec lidé spustili po lanech na dno zednického a studničního mistra Antonína Mišteru z Oseka a po chvíli krávu vytáhli.
Vykopaná studna bez vody se stávala každodenním tématem lidí z okolí, kteří měli strach zejména o to, aby do studny nespadla školní mládež. Studna zde stála již 20 let a její dokončení bylo stále v nedohlednu. Na jedné ze schůzí starostů a dalších funkcionářů bylo rozhodnuto, že se stavba musí dokončit.
„Práce byla zadána osvědčenému Antonínu Mišterovi. Ten měl zlaté ruce, byl skvělý řemeslník, ale neustále odbíhal od práce do hospody. Veškeré peníze, které dostal, tedy také propil,“ pokračovala ve výčtu překážek ve stavbě studny Eva Horová. Mištera navíc nepracoval sám, peníze tak nedostávali ani nádeníci, kteří mu se stavbou pomáhali. Celá záležitost se dostala před blovický soud, který Mišterovi zabavil veškeré peníze.
Jak to bylo s výstavbou studny dál a jakou roli zde sehrál dynamit? Poslechněte si reportáž!
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka