Zločiny staré Plzně a okolí
Radnický starosta byl rebelem i po smrti
Město Radnice na Rokycansku je známé zejména díky Boženě Kamenické, takzvané Bábě radnické, která zde léčila a diagnózu určovala především na základě moči pacientů. Za zmínku stojí také jistě zdejší Muzeum Josefa Hyláka, pojmenované po učiteli, který se stal nedobrovolným účastníkem takzvané radnické aféry.
„Už dávno před 1. světovou válkou na radnické radnici soupeřily dvě politické strany – pokroková strana v čele s 69 letým obchodníkem a starostou města Karlem Pikem a konzervativnější strana v čele se zdejším farářem Václavem Dvořákem. Tihle dva spolu nevycházeli, a to z mnoha důvodů. Karel Pik byl volnomyšlenkář, který zrovna neuznával církev, nechodil ani na bohoslužby, které se dříve konaly v souvislosti s narozeninami a jmeninami císaře, a patřily k povinnostem vedení města, což Václava Dvořáka hnětlo,“ sdělil na úvod ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.
To, co však bylo promíjeno v době míru, začalo mít v době války úplně jiný kontext. V srpnu roku 1914 pozval farář Václav Dvořák celé obecní zastupitelstvo na bohoslužby, které měly uctít panovnický dvůr a císaře Františka Josefa I. Nikdo se však nedostavil. „Faráře to hnětlo o to více, jelikož byla válka, byly mimořádné poměry. Rozhodl se tedy být iniciativní a společně s některými dalšími obyvateli města napsal udání,“ řekl Řeháček, který pokračoval: „Pražské místodržitelství 11. listopadu roku 1914 radnické obecní zastupitelstvo rozpustilo. Důvodem byla „okázalá neúčast vedení města na slavnostních bohoslužbách“, kdy mělo dojít k ostentativnímu odepření úcty vídeňským vládnoucím kruhům, což byl tehdy trestný čin.“
22. prosince roku 1914, tedy 2 dny před Štědrým večerem, přijelo do Radnic komando četníků, kteří zatkli 11 členů rozpuštěného obecního zastupitelstva v čele se starostou Pikem. Pro dalších 13 osob si četníci přijeli následující den. „Všichni byli uvězněni v Praze na Hradčanech, kde probíhaly výslechy jich samotných i svědků. Mezi vyslýchanými byl také právě pedagog Josef Hylák. 26. dubna roku 1915 došlo ke sdělení obžaloby. Tato událost měla na všechny samozřejmě velmi negativní vliv, jelikož nikdo z obžalovaných nečekal, že by jejich jednání, kterého by si v době míru nikdo ani nepovšiml, mohlo být posuzováno tak přísně,“ uvedl ředitel SOA v Plzni.
Starosta spáchal sebevraždu
Mnozí dávali vše za vinu právě starostovi Pikovi, který si celou záležitost bral pochopitelně velice k srdci. „27. dubna 1915 spáchal starosta sebevraždu na vrchu Malíkovci za židovským hřbitovem, kdy si podřezal žíly na obou předloktích a vykrvácel,“ popsal Karel Řeháček. S ostatními obviněnými do nakonec dopadlo dobře, jelikož byli shledáni nevinnými a v únoru roku 1916 byli osvobozeni.
Volnomyšlenkář Karel Pik ale zůstal s trochou nadsázky rebelem i po smrti: „Odmítal pohřeb do země, byl mimo jiné předsedou radnické pobočky Společnosti přátel žehu. Tehdy nebylo možné v rámci monarchie pohřbívat kremací. Rakev s jeho ostatky tedy dorazila v květnu roku 1915 osobním vlakem z Liberce na nádraží do saské Žitavy, kde bylo možné mrtvé spalovat,“ vysvětlil Řeháček.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
