80 let plzeňských trolejbusů

Otec plzeňských trolejbusů ukončil svůj život právě zde

12. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zranění Františka Mlynaříka po skoku z budovy byla neslučitelná se životem

Budově ředitelství Plzeňských městských dopravních podniků na Denisově nábřeží v Plzni takzvaní dopraváci údajně neřeknou jinak, než „Hydro“. Je to z toho důvodu, že dopravní podniky zde provozují hydroelektrárnu. Budova PMDP je ale spjatá i s významnou osobností nejen trolejbusových dějin města Plzně Františkem Mlynaříkem.

„Kromě hydroelektrárny se zde nachází i největší měnírna v České republice pro povrchovou dopravu, která napájí všechny tramvajové a trolejbusové tratě v centru Plzně,“ uvedl Jiří Kohout, vedoucí dopravního oddělení PMDP, který dále pokračoval:

Z knihy 80 let Plzeň trolejbusová, Jiří Kohout a kolektiv, vydala: Společnost pro veřejnou dopravu, z.s. 2021

„S ředitelstvím dopravních podniků, jeho historií, i se vznikem trolejbusů se pojí jméno Františka Mlynaříka. Narodil se 5. ledna 1901 a stal se historicky prvním ředitelem Elektrických podniků v roce 1935. Jednalo se o velmi nadaného muže, už ve svých 27 letech byl znám jako velice zdatný elektroinženýr.“

Už ve 30. letech 20. století se František Mlynařík zabýval budoucností elektrické dopravy. „Zaujaly ho trolejbusové provozy v Americe, které se tehdy budovaly, sledoval vznik trolejbusů v Praze a z dnešního pohledu můžeme říci, že byl otcem plzeňských trolejbusů, jejichž realizace se povedla v roce 1941,“ řekl Kohout.

František Mlynařík se také angažoval v Sokole a během druhé světové války zůstal ředitelem Elektrických podniků, kde se s řadou spolupracovníků snažil provádět sabotážní činnost. „Po osvobození zpracoval projekt nové výstavby trolejbusové sítě na celém území města Plzně. To, co tehdy naprojektoval, v dnešních trasách většina trolejbusů dodnes jezdí,“ sdělil pracovník PMDP.

Osud otce plzeňských trolejbusů však nebyl růžový. „Už rok po osvobození se objevila část zaměstnanců, kteří ho obvinili z kolaborace a začalo vyslýchání. Pro něj se to stalo těžkou životní zkouškou, jelikož nečekal, že by ho mohli zradit vlastní lidé. On sám za války přestál dva výslechy na gestapu a byl dokonce 10 dní uvězněný, jelikož byl už tehdy podezřelý Němcům, že nadmíru pomáhá zaměstnancům, aby se vyhnuli nuceným pracím. A nyní ho vlastní zaměstnanci obvinili z kolaborace,“ popsal nelehké Mlynaříkovy chvíle Jiří Kohout.

I přesto, že se František Mlynařík obhájil, neunesl tíhu situace a tragicky zakončil svůj život. Stalo se tak v sobotu 12. dubna 1947 ve večerních hodinách, kdy právě na Denisově nábřeží přímo z budovy ředitelství PMDP skočil ze třetího poschodí na ulici. „Našel ho zaměstnanec hydroelektrárny. Jeho zranění byla neslučitelná se životem a zemřel již při převozu do nemocnice,“ řekl Jiří Kohout, který dodal: „Po roce 1948 se jméno Františka Mlynaříka stalo tabu, nemohlo se o něm mluvit, a posléze bylo jeho jméno zapomenuto.“

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: ČRo Plzeň
Spustit audio