80 let plzeňských trolejbusů
Největší přestupní uzel mezi tramvajemi a trolejbusy byl v minulosti právě zde
Křižovatka U Jána a její okolí dnes vypadá zcela jinak, než tomu bylo v minulosti. Stejně tak, jak tomu bylo mnohde jinde v Plzni, se toto místo muselo změnit a ustoupit výstavbě silniční komunikace. Společně s původní lokalitou zde zanikla i nejstarší trolejbusová konečná Městské lázně.
Z vůbec první trolejbusové konečné vyjížděly trolejbusy linky A do Doubravky a linky H na Ústřední hřbitov. „První zkušební jízda trolejbusu se konala již 8. března 1941,“ uvedl pracovník Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Kohout.
Na počátku válečných let neměly trolejbusy ani svoji vozovnu: „Tady na té křižovatce, na té konečné, trolejbusy tehdy stály i přes noc a konala se zde také běžná údržba. Místo sloužilo jako hlavní přestupní uzel mezi trolejbusy a tramvajemi. Až do roku 1977 to byl největší přestupní uzel v Plzni, přestupovalo zde přes 10 tisíc cestujících denně. Nicméně během druhé světové války byl ten uzel mnohem menší,“ řekl Kohout.
„Velká zajímavost, typická pro Plzeň, je ta, že když se roku 1943 postavila nová vozovna na Slovanech, vznikla tam i nová trolejbusová hala, a trolejbusy tak musely překonat vzdálenost mezi křižovatkou U Jána a Slovany, což bylo více, než 3 km. Tehdy se zvolilo to nejjednodušší a nejlevnější možné řešení – využilo se tramvajové trati, která vedla Nádražní ulicí. Dnes je Nádražní ulice takovou zapomenutou uličkou, kde parkují auta, ale dříve tudy vedla nejrušnější tramvajová trať na Slovany.
Trolejbusy právě od roku 1943 tuto trať využily. Mezi tramvajovými vodiči se natáhl ještě jeden, třetí vodič uprostřed, a trolejbusy, když přijely od Doubravky a chtěly se deponovat na Slovany, tak přendaly sběrače na jednu tramvajovou trolej a pak tu prostřední mínusovou, a tímto způsobem jely až na Slovany,“ popsal vedoucí dopravního oddělení PMDP.
Nádražní třída zůstala ve vzpomínkách řady Plzeňanů, jelikož ještě počátkem 90. let tudy tramvaje běžně jezdily. „V roce 1977 musela stavbě silničního průtahu ustoupit nejen konečná Městské lázně, ale i velká část zástavby a oblasti, které se dříve říkalo Hamburk. Zůstala zde v podstatě jen budova bývalé školy, dnešní Okresní soud, a budovy směrem do Wenzigovy a Vocelovy ulice. Dříve se tady také říkalo U Planetária,“ řekl Jiří Kohout.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
