Aloe vera: Přírodní zázrak, nebo podceňované nebezpečí?

19. duben 2018

Aloe vera je v poslední době hitem kosmetického průmyslu, stejně tak i mezi potravinářskými výrobky a nejrůznějšími prostředky pro zlepšení zdraví.  A reklamy nás přesvědčují o tom, co všechno údajně umí. Jak se ale na účinky populární teplomilné rostliny dívá medicína?

Někdejší použití aloe jako projímadla se postupně rozšířilo na celou řadu dalších zdravotních potíží a při mnoha dalších nemocech. Například na stránkách věnovaných tzv. celostní medicíně můžete najít dlouhý seznam případů, kdy aloe údajně pomáhá. Bohužel medicína, která se opírá o vědecké důkazy, je v tomto ohledu mnohem skeptičtější. Vědecké zkoumání aloe u mnohých údajných léčivých vlivů nepřineslo důkazy.

Nepochybné jsou projímavé účinky a za bezpečné se považuje také místní použití gelu z aloe pro hojení ran. Jako slibné se jeví předběžné hodnocení studií, které se týkají pozitivního vlivu na hladinu krevního cukru u nemocných trpících cukrovkou druhého typu, ale bude třeba ještě dalších výzkumů. U ostatních proklamovaných účinků na zdraví jsou výsledky zatím v lepším případě nejednoznačné, v tom horším si protiřečí

Z historie

  • první záznamy o použití aloe vera obsahují sumerské hliněné tabulky z doby 2200 let před naším letopočtem
  • dříve se rostlina používala jako laxativum neboli projímadlo
  • historické prameny dokumentují použití aloe také ve starověkém Egyptě, v Řecku nebo v Číně
  • v kosmetice se začal extrakt z aloe používat v 70. letech minulého století, a to nejprve v USA a později i v Evropě.

Použití, chemické složení a karcinogenita aloe

Dnes se aloe používá jako součást výživových doplňků, ale i jako velmi populární složka rozmanitých kosmetických přípravků. Laboratorní analýzy prokázaly, že rostlina obsahuje celou škálu chemických látek, například řadu polysacharidů, fenolických látek a zejména antrachinony. Některé z nich se však bohužel ukázaly potenciálně toxické nebo karcinogenní.

V roce 2016 panel expertů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) zařadil extrakt z celých listů aloe do kategorie možných karcinogenů pro člověka (skupina 2B). Pokusy na zvířatech totiž varují před karcinogenitou extraktu z celých listů aloe a studie na buněčných kulturách s látkou zvanou emodin, kterou aloe obsahuje, prokázala její genotoxicitu, tedy schopnost poškozovat dědičnou informaci.

Možná nežádoucí účinky

Odborná lékařská literatura popsala v souvislosti s použitím přípravků, které  obsahují aloe vera, celou řadu nežádoucích účinků na zdraví, například se jedná o průjmy, sníženou hladinu draslíku v krvi (hypokalémie), poškození kůže při vystavení slunci (fototoxicita) nebo hypersenzitivní reakci.

Vyhnout aloi by se měli lidé trpící alergií na rostliny jako česnek, cibule nebo tulipány. Opatrné by měly být při použití aloe jako projímadla těhotné ženy vzhledem k potenciálnímu riziku nežádoucích účinků na embryo a plod. Dlouhodobé používání aloe jako laxativa může narušit vodní a elektrolytovou rovnováhu v těle. Kontraindikováno je použití aloe u chronických onemocnění ledvin a kardiovaskulárních nemocí. Riziko existuje také u pacientů, kteří užívají některé léky, například kortikosteroidy nebo některé typy diuretik, tedy léky odvodňující organismus. Obava z nežádoucí interakce existuje v případě léků snižujících hladinu krevního cukru.

Varování před hydroxyantraceny v potravinových doplňcích

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) byl požádán Evropskou komisí o zhodnocení zdravotní bezpečnosti skupiny chemických látek, které se jmenují hydroxyantraceny, a které se typicky vyskytují v rostlinách používaných jako projímadla, kam kromě aloe patří také senna. Odborníci dospěli k závěru, že vzhledem ke genotoxicitě (schopnosti poškodit DNA) těchto látek není možné stanovit bezpečný denní příjem pro člověka. Panel expertů uvedl, že tento závěr je v souladu s nedávnými hodnoceními, které provedla Světová zdravotnická organizace nebo německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.