Miroslav Šuta
Připravuji společně s Vladimírem Šťovíčkem rubriku Zdraví v cajku.
Profesionálně se zabývám životním prostředím a jeho působením na člověka. Vystudoval jsem všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově a pracuji jako odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik.
Já a rozhlas
Pravidelným rozhlasovým posluchačem jsem se stal poměrně pozdě, až během studia na vysoké škole. Na rozhlasový mikrofon jsem promluvil poprvé v roce 1990, kdy jsem pro zpravodajství zodpověděl několik otázek týkajících tehdy aktuálního problému tzv. ozónové díry. Později jsem byl čas do času zván jako host do různých pořadů, například „Zeměžluč“ Českého rozhlasu 6, „Kontakt Dvojky“ nebo „Poradíme vám“ Českého rozhlasu Plzeň.
Dobrovolník
Od roku 1990 jsem jako dobrovolník aktivně pomáhal v několika nevládních organizacích, které jsem od roku 1997 zastupoval mimo jiné v Mezirezortní komisi pro chemickou bezpečnost. V roce 2009 jsem byl ministrem životního prostředí jmenován do Rady pro chemickou bezpečnost, kterou jsem se ale rozhodl opustit, protože jsem měl pocit, že její existence byla pouze formální. Místo toho svůj čas a energii raději věnují dobrovolné práci v několika odborných pracovních skupinách European Environmental Bureau (EEB).
V roce 2009 jsem spoluzaložil malou neziskovou organizaci Centrum pro životní prostředí a zdraví, která se soustřeďuje zejména na oblast chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich dopadu na lidské zdraví.
Co mě baví
Ve svém volném čase se snažím pomáhat neziskovým organizacím. Rád čtu a příležitostně fotím. Mám rád přírodu a historii. Radost mi udělá, když mohu vychutnat dobrý film, kvalitní čaj nebo jemnou čokoládu.
Všechny články
-
Zakázaná chemie ve stovkách kosmetických výrobků
Evropská agentura pro chemické látky zveřejnila výsledky pilotního projektu zaměřeného na to, jak kosmetický průmysl dodržuje pravidel pro regulaci nebezpečných chemikálií.
-
Co nosíte ve spodním prádle? Testy ukázaly pravdu v plné nahotě
Skupina spotřebitelských a ekologických organizací z pěti evropských zemí včetně Česka zveřejnila výsledky laboratorních analýz spodního prádla.
-
Přírodní léčba. Lidem často nepomůže, jiným tvorům přináší smrt
Znáte luskouny? Platí za vůbec nejpašovanější živočišný druh. Vyhledáváni jsou pro chutné maso a jejich šupiny mají údajně schopnost léčit rakovinu a další nemoci.
-
Znáte dietu MIND? Jídlem ke zdravějšímu mozku
Už od druhé poloviny 20. století sbírá medicína důkazy o tom, že jednou z hlavních příčin šíření civilizačních nemocí jsou změny v našem jídelníčku.
-
Manuál zdravého fandění aneb Jak přežít nejen hokej
Sledování sportovního utkání dokáže tepovou frekvenci fanouška vynést do výšin, které odpovídají silnému fyzickému stresu.
-
Chlorofyl hitem sociálních sítí. Ale proč vlastně?
Zelené barvivo umožňující využívat rostlinám energii ze slunce k fotosyntéze. Tak to známe ze školy. Na sociálních sítích nyní boduje jako prostředek pro krásu a zdraví.
-
Zvedání paží i úsměv. Jak rychle rozpoznat mozkovou mrtvici?
Cévní mozková příhoda u nás stále patří k nejčastějším příčinám smrti a trvalé invalidity. Její včasné rozpoznání a rychlé přivolání pomoci je tak otázkou života a smrti.
-
Propolis. Včely jím utěsňují škvíry v úlech, lidé ho někdy mají za všelék
V rodině včelaře člověk propolisu neunikne. Včelí produkt, který má tradici v lidovém léčitelství, se nasazuje na různá dětská bebíčka, míra využití ale bývá mnohem širší.
-
Kurare. Cesta exotického jedu z džungle na operační sály
Slovo kurare zná řada lidí asi hlavně z dobrodružných knih. Používá se k označení jedu, kterým indiáni napouštěli hroty šípů. S nimi pak v amazonské džungli lovili zvířata.
-
Zelená viagra, která podpoří sexuální apetit? Kotvičník má pověst mužské bylinky
Když se muži začnou shánět po přípravcích na zvýšení hladiny testosteronu, dřív či později narazí na kotvičník zemní. Nenápadná bylinka mnohde roste jako plevel.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »