Antonín Jirotka: Vražedné mámení. Letní drama z vodáckého soustředění na řece Otavě
Vypravěč příběhu se nešťastně zamiluje, jeho sokem v lásce je sympatický a oblíbený kluk, co navíc tak pěkně hraje na kytaru. Jak se ho zbavit, elegantně, ale hlavně beztrestně? Třeba na vodáckém soustředění na Otavě….
Povídka Vražedné mámení vyšla v roce 1991 v knížce Hrobník nás rýčem zastele a jiné povídky.
Antonín Jirotka je literární pseudonym spisovatele Zdeňka Jirotky mladšího, který používá, aby se odlišil od svého otce, autora slavného humoristického románu Saturnin. Narodil se v roce 1946 v Praze. Začal studovat Matematicko-fyzikální fakultu, ale zanedlouho přešel na Fakultu sociálních věd a publicistiky. Po jejím absolvování dělal rok řidiče v meteorologickém ústavu, poté pracoval v týdeníku Signál a ve Vlastě a několik let také jaké novinář a spisovatel na volné noze. Po listopadu 1989 byl redaktorem časopisu Policista.
Spisovatel píše především detektivky, ovšem okořeněné suchým anglickým humorem, v tom se zřejmě potatil. Je autorem řady povídkových knih – například Bezdomovec s titulem nebo Ďáblovo hnízdo – kde případy, někdy i trošku trapné záležitosti, řeší dvojice detektivů ze soukromé detektivní agentury. Jeden z detektivů - Jiří Hadrbolec - vypadá, jako by dělal všechno možné, jen ne svou práci – hraje tenis, píše básně, hraje na kytaru a jen tak na okraj chytí únosce, odhalí vyděrače nebo usvědčí vraha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
