Až 3000 druhů brouků potřebuje k životu tlející dřevo

31. březen 2024

Tlející dřevo, které se nám na první pohled může zdát mrtvé, je vždy plné života. Poskytuje jedineční biotop pro velké množství živočichů nebo hub. Jen pro brouky je to doslova životní ráj.

V České republice se počet druhů brouků, kteří jsou nějakým způsobem vázáni na tlející dřevo, odhaduje na 3000. Některé jsou velmi vzácné a vyskytují se v malých populacích jen na určitých místech. Jsou to třeba brouci, jako je trnoštítec horský nebo kornatec velký. Většina druhů jsou však běžnější, nebo častější, které se vyskytují sice ve stejných nebo podobných biotopech, ale na více místech Česka.

„Těch běžnějších druhů je relativně hodně, záleží na oblasti. Druh, který je běžný na jižní Moravě nebude běžný na Šumavě a naopak a samozřejmě takové druhy, které nazýváme generalisty, které se vyskytují všude, ti nějací jsou, ale spíše jsou to brouci specialisti," vysvětlujte zoolog Správy Národního parku Šumava Vladimír Dvořák.

Tlející dřevo využívají různé skupiny brouků. Asi takovou tou nejtypičtější jsou tesaříkovití. Tito brouci, se dobře rozpoznávají, patří mezi ty větší druhy brouků, jsou atraktivní i vzhledově a navíc, mnohé druhy tesaříků mají i zajímavé životní projevy.

„Samičky tesaříků, druhů, které se vyvíjejí ve dřevě, kladou vajíčka do poškozených nebo oslabených stromů, nebo do mrtvého dřeva. Například druh, který klade vajíčka do oslabeného dřeva javoru klen se nazývá tesařík javorový. Nebo může být druh, který klade už na mrtvé dřevo, to je známý tesařík krovový. Když se někomu vyklube z dřevěného stropu, tak to není úplně příjemné. Co je ale podstatné - samičky nakladou vajíčka, z nich se vylíhnou larvy. Jsou to herbivoři a živí se rostlinou potravou, v tomto případě buničinou a tu jim pomáhají trávit specifické symbiotické bakterie, které mají ve svém trávicím ústrojí. Zajímavé je, jak se oni dostanou k těmto bakteriím. Infikují se jimi při tom, když se prokousávají z vaječného obalu a na vajíčko se dostanou z matky, která tato vajíčka klade," popisuje vladimír Dvořák. 

Takových zajímavostí je velká spousta, třeba jednou z těch nejčastějších je životnost dospělého brouka. Ta se dá počítat na dny, maximálně na pár týdnů, kdežto larva toho samého druhu žije třeba i mnoho měsíců.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.