Bavili jste se o letošním masopustu? A víte, jak si ho užívali měšťané ve staré Plzni?

Masopustní rej i v Plzni začínal hned po Třech králích a zahájený byl „hudební zkouškou“, která se konávala u Waldeků. Tady se předváděly tance nově komponované pro taneční sezónu. Nejdůležitější plesy, taneční zábavy a šibřinky se v polovině 19. století konaly v hostinci „U města Hamburku“, ve starší době ale také „U zlatého orla“, „U císaře rakouského“ i jinde. Ale ani ve městě nestačily bujarému masopustnímu veselí čtyři stěny tanečního sálu.

Všichni vzhůru na „sanice“ za „štábrlem“!

Dochovaných zpráv o maškarních průvodech v Plzni sice příliš není, ale víme, že v Plzni probíhaly jednak tzv. „měšťanské sanice“ a pak také lidový masopustní průvod. „Sanice“ se konaly hlavně v první polovině 19. století. Nejčastěji na masopustní úterý se sjely saně, vše bylo vyšňořené, koně měli na hlavách chocholy („fedrpuše“) a zvonili rolničkami. Před saněmi běžel běhoun („štábrle“) oblečený do fraku a pruhovaných kalhot, v ruce rákosku. Na saních seděli plzeňští měšťané v maskách, projelo se náměstí a pak rovnou do Křimic do pivovaru. Brávala se s sebou střelecká hudba a večer se celá rozjařená společnost vracela domů za svitu pochodní.

Bouřlivé plzeňské masopustní průvody

Daleko bouřlivější a nevázanější bývaly průvody, které pořádali o masopustním úterý plzeňští tovaryši (řezníci) a řemeslníci vůbec, a kterých se účastnily nejširší lidové vrstvy. Účastníci se scházeli v plzeňských hospodách, odkud se vyráželo v průvodu na náměstí. Bývalo to kolem 10 - 20 jezdců, 5 – 8 žebřinových vozů a kdo se nevešel, běžel pěšky.

V průvodu byly k vidění všelijaké maškary (medvěd, koza, pukl, kominíci apod.), které vbíhaly i do domů, honily děti a vůbec všelijak vyváděly. Když se dost vydováděly na náměstí, celý průvod se vydal také do Křimic do pivovaru, kde se hojně pilo a tancovalo.

Na rozjařenou masopustní společnost většinou čekal „bakus“ v okně hostince „v Hamburku“. O půlnoci ho pak Plzeňané pochovávali podobně, jako to probíhalo na venkově. Masopustní průvody ve staré Plzni se konaly pravidelně až to 60. let 19. století, naposledy se do Křimic jelo údajně v roce 1873.

Literatura: Fridolin Macháček: Masopust na Plzeňsku (vydáno k výstavě o masopustu pořádané Společností pro národopis a ochranu památek v Plzni v dubnu 1913)