Bezobratlí milují šumavské mokřady, rašeliniště a potoky

28. srpen 2022

Voda v krajině znamená život. Když vodu z krajiny odvádíme, potoky zatrubňujeme, vysušujeme mokřady, život se ztrácí. Počet druhů zvířat, které jsou schopné takovou krajinu obývat, je menší. A proto starost o zachování vody v krajině, případně její návrat do krajiny jsou nesmírně důležité činnosti.

V České republice jsme se k vodě chovali a mnohde se nadále chováme tak trochu macešsky. Stále jí bylo dost, ale jak nám ukazují sucha posledních sedmi let, dostatek vody v krajině nemusí být napořád. K vodě, respektive k nejrůznějším typům mokřadů a také potoků, jsme se dobře nechovali ani na Šumavě, což v současnosti napravujeme nejrůznějšími revitalizačními projekty. Díky nim se obnovují rašeliniště, prameniště, ale také navracíme narovnané a zahloubené potoky do jejich původních meandrujících koryt. To s sebou přináší také návrat nejrůznějších živočichů, včetně těch bezobratlých.

„Když si vezmete potok, který je narovnaný, zahloubený, regulovaný, tak tam je monotónní tok, který vyhovuje jenom některým živočichům, kdežto když navrátíme takový tok do původního potočiště, které meandruje, jsou tam různé tišiny nebo proudné úseky, tak třeba jepice, pošvatky a různé druhy, které jsou vázané třeba na proudné úseky nebo na mrtvé dřevo. Čím je tok rozmanitější, tím více druhů se tam uchytí," vysvětluje Lukáš Linhart, který se v rámci projektu Life for Mires – Život pro mokřady, podílí na jejich obnově na území Národního parku Šumava.

Přitom návrat nejrůznějších brouků, vodní žoužele, vážek nebo much, ale i komárů nebo ovádů do obnovených toků je velice rychlý a zvyšuje se i druhová pestrost – i v říši motýlů.

„Například na rašeliništích je takový ikonický druh žluťásek borůvkový, který je vázán na vlochyni bahenní a celá řada dalších motýlů, jako perleťovci, kteří jsou na mokřadních kytkách a samozřejmě čím více my podporujeme biotop, ve kterém tyto kytky rostou, tím více podporujeme ty druhy, které jsou na ně vázané," doplňuje Linhart.

Vodní toky, prameniště, malé nádrže, ale i rašeliniště, podmáčené louky nebo rašelinné lesy jsou domovem stovek druhů nejrůznějších brouků, pavouků, a také drobných živočichů obývající podvodní svět. Na Šumavě se jim opět začíná lépe dařit, bohužel v hospodářsky intenzivně využívané krajině se situace moc nemění. Přitom návrat vody mezi pole a louky v České republice by měl být prioritou nadcházejících let, kdy už na vlastní oči vidíme, jak se mění klima.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio