Bezpečné a kvalitní potraviny. Kdo nám za ně ručí?

25. duben 2017
Nákupní košík

Regulace potravin v EU je patrně nejkomplexnější a nejpřísnější na celém světě. Platí tu nejtvrdší pravidla pro povolování pesticidů i nejpřísnější limity pro obsah cizorodých látek v potravinách. Orientujete se ale v tom, kdo u nás na zdravotní nezávadnost potravin a jejich kvalitu vlastně dbá? Kontrolních orgánů je hned několik.

Nejdůležitější dozorovou institucí v ČR je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která kontroluje kvalitu zemědělských výrobků a potravin, a to od jejich výroby přes skladování, přepravu až po prodej. Je zodpovědná také za kontrolu dovážených potravin a od roku 2015 i za kontrolu reklamy na potraviny a kvality pokrmů v zařízeních společného stravování.

V kompetenci SZPI je posuzovat správnost označování výrobků i kontrolovat jakost potravin. Tou se rozumí senzorické znaky jako vzhled, vůně či chuť, ale i tzv. analytické znaky jako obsah vody, cukrů, tuků nebo bílkovin.

Inspekce provádí také kontrolu bezpečnosti potravin, čímž se rozumí zejména výskyt nejrůznějších mikroorganismů, ale i obsah potravinářských aditiv (tzv. éček), reziduí zemědělských pesticidů nebo znečišťujících látek z životního prostředí.

Státní veterinární správa

Státní veterinární správa (SVS) provádí dozor při výrobě, přepravě a skladování surovin a potravin živočišného původu jako je maso, mléko, ryby, drůbež, zvěřina nebo vejce. Dále při jejich prodeji na tržnicích, na tržištích i v prodejnách potravin.

Co kontrolují hygienici?

Pod ministerstvo zdravotnictví spadají orgány veřejného zdraví (hygienická služba), jejichž úkolem je zjišťovat příčiny poškození nebo ohrožení zdraví z potravin, případně zabránit šíření infekčních onemocnění prostřednictvím potravin. Jejich důležitou rolí je i kontrola materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. Tím jsou myšleny např. potravinářské obaly, nádobí a další kuchyňské vybavení.

Do čeho mluví SZÚ?

Pro ministerstvo zdravotnictví připravuje odborné podklady Státní zdravotní ústav, konkrétně jeho Centrum zdraví, výživy a potravin. Toto centrum provádí hodnocení zdravotních rizik, zajišťuje monitorování množství a složení potravin, které lidé konzumují. Centrum vede národní databáze spotřeby potravin nebo výskytu chemických látek v potravinách. Zajišťuje ale také zdravotní autorizaci geneticky modifikovaných organismů (GMO).


Speciální kontrola ekologických zemědělců a biopotravin
Ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin musí dodržovat všechna pravidla, jaká platí pro ostatní zemědělce a potravináře. Ale kromě toho musí dodržovat ještě mnohá pravidla navíc. Například nesmí používat syntetické chemické pesticidy, které jsou aplikovány na polích, v sadech nebo vinicích konvenčních zemědělců. Nesmí také používat geneticky modifikované plodiny (GMO). Aby mohli produkovat biopotraviny, musí ekologičtí zemědělci získat speciální certifikaci. A do dodržování pravidel ekologického zemědělství pak kontroluje několik speciálně určených inspekčních a certifikačních organizací.

Státní zdravotní ústav mimo jiné každý rok publikuje souhrnnou zprávu Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Ta obsahuje speciální část věnovanou potravinám, která se jmenuje „Zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců“. Tyto zprávy se zpracovávají pravidelně už více než 20 let. Mimo jiné z nich lze vyčíst, jak postupně klesá množství nebezpečných chemikálií, kterými bylo zemědělství zamořeno v dobách socialistického Československa, jako jsou mnohé, dnes již zakázané, pesticidy (např. DDT) nebo průmyslové chemikálie jako polychlorované bifenyly (PCB).

Jak poznáte biopotraviny? Musí splňovat podmínky vyhlášky MZe, na výrobku hledejte pouze tato dvě označení (nahoře EU, dole ČR)

Evropský systém rychlého varování

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF z anglického Rapid Alert System for Food and Feed) byl zřízen v roce 2002 společně se Evropskou agenturou pro bezpečnosti potravin (EFSA). Slouží členským státům Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku k rychlému sdílení informací o možných rizicích, která pocházejí z krmiv a potravin. Každý stát má kontaktní místo systému a je povinen Evropskou komisi informovat o všech závažných zdravotních rizicích v této oblasti. Komise všechna hlášení vyhodnocuje a předává všem členům systému prostřednictvím jednoho ze čtyř typů oznámení.


V České republice byla SZPI stanovena jako tzv. národní kontaktní místo systému RASFF. Má za povinnost shromažďovat informace od všech dozorových orgánů v naší zemi a předávat je Komisi. Naopak je povinna informovat o hlášeních ze systému ostatní české kontrolní orgány. SZPI také publikuje na internetu týdenní přehledy oznámení, které přijala nebo odeslala. Ministerstvo zemědělství pak každý rok zpracovává zprávu o činnosti systému RASFF v České republice, která je pro každého dostupná na internetu.

Hlášení systému RASFF

Prvním typem oznámení je varování, které je rozesíláno v případě, že je nutné rychle jednat, protože je spotřebitelům ke koupi nabízena nějaká potravina nebo krmivo, které představuje vážné riziko. Oznámení typu informace je rozesíláno v případech, kdy není riziko považováno za vážné nebo pokud riziková komodita už není na trhu. Další typ oznámení se nazývá odmítnutí na hranicích a týká se případů, kdy testování potraviny nebo krmiva prokázalo rizika, na základě kterých byla zásilka odmítnuta na vnějších hranicích Evropské unie. A posledním typem oznámení je novinka, kterou může být jakákoli jiná informace týkající se bezpečnosti potravin a krmiv, které jsou považovány za podstatné pro kontrolní orgány jednotlivých zemí.

Co můžete udělat vy aneb Rady k nezaplacení
  • Informace o kvalitě a bezpečnosti potraviny si ověřujte ze seriózních zdrojů.
  • Nevěřte řetězově šířeným e-mailům o „zázračných“ vlastnostech některých potravin, ale ani těm, které vyvolávají strach z potravin jiných. Velmi často jde buď o podvodný marketing nebo o poplašné zprávy, tzv. hoaxy.
  • Potraviny si vybírejte podle složení uvedeného na obalu nebo podle výsledků nezávislých spotřebitelských testů.
  • Nekupujte mechanicky poškozené potraviny nebo takové, které zapáchají nebo jsou viditelně plesnivé či nahnilé. A to ani s velkou slevou.
  • Potraviny skladujte v podmínkách doporučených na obalech.