Bezpečné a kvalitní potraviny. Kdo nám za ně ručí?
Regulace potravin v EU je patrně nejkomplexnější a nejpřísnější na celém světě. Platí tu nejtvrdší pravidla pro povolování pesticidů i nejpřísnější limity pro obsah cizorodých látek v potravinách. Orientujete se ale v tom, kdo u nás na zdravotní nezávadnost potravin a jejich kvalitu vlastně dbá? Kontrolních orgánů je hned několik.
Nejdůležitější dozorovou institucí v ČR je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která kontroluje kvalitu zemědělských výrobků a potravin, a to od jejich výroby přes skladování, přepravu až po prodej. Je zodpovědná také za kontrolu dovážených potravin a od roku 2015 i za kontrolu reklamy na potraviny a kvality pokrmů v zařízeních společného stravování.
V kompetenci SZPI je posuzovat správnost označování výrobků i kontrolovat jakost potravin. Tou se rozumí senzorické znaky jako vzhled, vůně či chuť, ale i tzv. analytické znaky jako obsah vody, cukrů, tuků nebo bílkovin.
Inspekce provádí také kontrolu bezpečnosti potravin, čímž se rozumí zejména výskyt nejrůznějších mikroorganismů, ale i obsah potravinářských aditiv (tzv. éček), reziduí zemědělských pesticidů nebo znečišťujících látek z životního prostředí.
Státní veterinární správa
Státní veterinární správa (SVS) provádí dozor při výrobě, přepravě a skladování surovin a potravin živočišného původu jako je maso, mléko, ryby, drůbež, zvěřina nebo vejce. Dále při jejich prodeji na tržnicích, na tržištích i v prodejnách potravin.
Co kontrolují hygienici?
Pod ministerstvo zdravotnictví spadají orgány veřejného zdraví (hygienická služba), jejichž úkolem je zjišťovat příčiny poškození nebo ohrožení zdraví z potravin, případně zabránit šíření infekčních onemocnění prostřednictvím potravin. Jejich důležitou rolí je i kontrola materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. Tím jsou myšleny např. potravinářské obaly, nádobí a další kuchyňské vybavení.
Do čeho mluví SZÚ?
Pro ministerstvo zdravotnictví připravuje odborné podklady Státní zdravotní ústav, konkrétně jeho Centrum zdraví, výživy a potravin. Toto centrum provádí hodnocení zdravotních rizik, zajišťuje monitorování množství a složení potravin, které lidé konzumují. Centrum vede národní databáze spotřeby potravin nebo výskytu chemických látek v potravinách. Zajišťuje ale také zdravotní autorizaci geneticky modifikovaných organismů (GMO).
Speciální kontrola ekologických zemědělců a biopotravin
Ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin musí dodržovat všechna pravidla, jaká platí pro ostatní zemědělce a potravináře. Ale kromě toho musí dodržovat ještě mnohá pravidla navíc. Například nesmí používat syntetické chemické pesticidy, které jsou aplikovány na polích, v sadech nebo vinicích konvenčních zemědělců. Nesmí také používat geneticky modifikované plodiny (GMO). Aby mohli produkovat biopotraviny, musí ekologičtí zemědělci získat speciální certifikaci. A do dodržování pravidel ekologického zemědělství pak kontroluje několik speciálně určených inspekčních a certifikačních organizací.
Státní zdravotní ústav mimo jiné každý rok publikuje souhrnnou zprávu Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Ta obsahuje speciální část věnovanou potravinám, která se jmenuje „Zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců“. Tyto zprávy se zpracovávají pravidelně už více než 20 let. Mimo jiné z nich lze vyčíst, jak postupně klesá množství nebezpečných chemikálií, kterými bylo zemědělství zamořeno v dobách socialistického Československa, jako jsou mnohé, dnes již zakázané, pesticidy (např. DDT) nebo průmyslové chemikálie jako polychlorované bifenyly (PCB).
Evropský systém rychlého varování
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF z anglického Rapid Alert System for Food and Feed) byl zřízen v roce 2002 společně se Evropskou agenturou pro bezpečnosti potravin (EFSA). Slouží členským státům Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku k rychlému sdílení informací o možných rizicích, která pocházejí z krmiv a potravin. Každý stát má kontaktní místo systému a je povinen Evropskou komisi informovat o všech závažných zdravotních rizicích v této oblasti. Komise všechna hlášení vyhodnocuje a předává všem členům systému prostřednictvím jednoho ze čtyř typů oznámení.
V České republice byla SZPI stanovena jako tzv. národní kontaktní místo systému RASFF. Má za povinnost shromažďovat informace od všech dozorových orgánů v naší zemi a předávat je Komisi. Naopak je povinna informovat o hlášeních ze systému ostatní české kontrolní orgány. SZPI také publikuje na internetu týdenní přehledy oznámení, které přijala nebo odeslala. Ministerstvo zemědělství pak každý rok zpracovává zprávu o činnosti systému RASFF v České republice, která je pro každého dostupná na internetu.
Hlášení systému RASFF
Prvním typem oznámení je varování, které je rozesíláno v případě, že je nutné rychle jednat, protože je spotřebitelům ke koupi nabízena nějaká potravina nebo krmivo, které představuje vážné riziko. Oznámení typu informace je rozesíláno v případech, kdy není riziko považováno za vážné nebo pokud riziková komodita už není na trhu. Další typ oznámení se nazývá odmítnutí na hranicích a týká se případů, kdy testování potraviny nebo krmiva prokázalo rizika, na základě kterých byla zásilka odmítnuta na vnějších hranicích Evropské unie. A posledním typem oznámení je novinka, kterou může být jakákoli jiná informace týkající se bezpečnosti potravin a krmiv, které jsou považovány za podstatné pro kontrolní orgány jednotlivých zemí.
- Informace o kvalitě a bezpečnosti potraviny si ověřujte ze seriózních zdrojů.
- Nevěřte řetězově šířeným e-mailům o „zázračných“ vlastnostech některých potravin, ale ani těm, které vyvolávají strach z potravin jiných. Velmi často jde buď o podvodný marketing nebo o poplašné zprávy, tzv. hoaxy.
- Potraviny si vybírejte podle složení uvedeného na obalu nebo podle výsledků nezávislých spotřebitelských testů.
- Nekupujte mechanicky poškozené potraviny nebo takové, které zapáchají nebo jsou viditelně plesnivé či nahnilé. A to ani s velkou slevou.
- Potraviny skladujte v podmínkách doporučených na obalech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
