Bílá skála je vrcholem Trhoně. A jsou odtud vidět Brdy
Přírodní park Trhoň na Rokycansku vystihují souvislé pahorkatiny zarostlé lesy, které se táhnou až k vyšším kopcům tvořícím chráněnou krajinnou oblast Brdy. A také překrásná živá i neživá příroda. Nejvyšší bod představuje Bílá skála.
Proč se jí říká Bílá? Obnažená skalka je skutečně bělavá až šedobílá. Může za to hornina, ze které je skála složená. Kámen patří k vrstvám ohrazenických slepenců. Slepenec je podle Martina Langa z Muzea středních Brd hodně křemitý, protože je slepený ze spousty křemenných zrn. I díky tomu tu dodnes skálu najdeme. Křemence totiž odolávají erozi. Oblast patří do takzvaného Brdského cambria, což znamená nejstarší útvar prvohor.
Bílé skále se také říká Bambule. Je to uvedeno i v některých mapách. Pravděpodobně proto, že je víc podobných bílých skalních útvarů v Brdech a v Podbrdsku, kam patří i přírodní park Trhoň.
V přírodním parku se zachovaly přirozené porosty bukových lesů. A daří se tu také třeba konvalince vonné, hasivce orličí, pstročku dvoulistému nebo kručině německé. A roste tu i tis červený a jeřáb muk. V oblasti hnízdí naše známé sovy, jako je výr velký, puštík obecný, sýc rousný nebo kulíšek nejmenší.
Vrcholem přírodního parku Trhoň paradoxně není jeho nejvyšší bod v podobě Bílé skály, která svojí výškou 659 metrů nad mořem převyšuje vrch Trhoň o pět metrů.
I přes okolní vzrostlé stromy je z Bílé skály krásný výhled. Třeba na protější Brdy. Opačným směrem na sever uvidíte zase Radeč, jeden z vrcholů navazujícího dalšího přírodního parku.
Na Bílou skálu nevede žádná turistická trasa. Jak se na ni tedy dostat? Určitě pomocí mapy. Nejjednodušší cesta vede od Strašic do vrchu nebo z druhé strany od obce Medový Újezd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
