Blokáda Ptačího potoka na Šumavě pomohla nejen lesu, ale i tetřevům
Přesně před deseti lety začali ekologičtí aktivisté blokovat kácení stromů v oblasti Ptačího potoka na Šumavě. Po blokádě v roce 1999 na Trojmezné, v roce 2003 na Pramenech Vltavy se jednalo o v pořadí třetí blokádu na Šumavě. I při ní se chránil nejen přirozený vývoj lesa, ale také důležitý biotop pro mnohé živočichy.
Blokáda na Ptačím potoce nedaleko Modravy trvala zhruba měsíc. Aktivisté požadovali, aby se nekácelo v této oblasti z důvodu ochrany druhů, biotopu a bezzásahovosti. Pokud by totiž došlo k těžbám na zhruba 280 ha velkém území, dá se předpokládat, že by zde vznikly holiny o rozloze desítek hektarů, možná až šedesát nebo osmdesát hektarů. Ty by se sice zalesnily, ale tím by se z tohoto relativně starého lesa, který se obnovoval hlavně přirozeně, stal les čistě hospodářský. A to není cílem národních parků. Přirozená obnova, která je součástí každého lesa na Šumavě, by byla těžbou prakticky zničena.
„Dneska, když tam jdete, tak vidíte krásnou přirozenou obnovu. Přežily tam takové podkápky smrky(mladé stromečky vyrostlé ze semen přímo pod stromy), které by těžbu nepřežily. Když se totiž těží kůrovec, tak se to bere hlava nehlava. Není to tak, že se u každého smrku třikrát rozvažuje, jestli je napadený kůrovcem nebo ne. Prostě harvestor jede. Takže se tam jistě uchránilo mnohem víc živých stromů, než kdyby se těžilo klasicky," popisuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Oblast Na Ztraceném a Ptačího potoka jsou místa, která jsou doslova obkroužena asfaltovými cestami, po kterých ročně proudí statisíce turistů směrem z Filipovy Hutě nebo Modravy na Březník nebo na Černou horu a dále pak na Prameny Vltavy. Proto možná někoho udiví, že se bezzásahovostí v této oblasti chránil i tetřev hlušec.
„Už v době, kdy se ty zásahy dělaly, tu a tam někdo vyplašil tetřeva. A je to dokonce místo, kde jsou záznamy tetřeva staré třeba 50 let. To je prostě typická tetřeví oblast. Jsou tam pořád, skoro by se dalo říci, že populace v této oblasti se trochu regeneruje. Tetřev má odstup zhruba 200 metrů od turistické cesty, takže ten biotop pro něj je v podstatě jen uvnitř ostrova, který je takto vymezený," doplňuje Pavel Hubený.
Ptačí potok a Na Ztraceném – dvě lokality těsně vedle sebe mají tu smůlu, nebo možná to štěstí, že nejsou cílovým místem výletů návštěvníků Šumavy a tak se tu málokdo zastaví, aby si zhodnotil, jak se tyto lokality za deset let změnily. Když tedy půjdete na Březník, zkuste se na chvíli zastavit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
