Bramborové knedlíčky se špenátem, lilkem a slaninou. Ty prostě nemají chybu a nikdy se nepřejí
Dnes se zaměříme trochu víc na brambory, protože ty docela určitě k létu patří. Brambory se na českém stole poprvé objevily před 395 lety. Svým udiveným hostům je s máslem a cukrem naservíroval k večeři šlechtic Vilém Slavata. Jak jim chutnalo jsem nedohledala, ale docela si to umím představit. A myslím, že to co si připravíme dnes my - by rozhodně neodmítli.
Brambory se ve větším měřítku začaly v Čechách pěstovat a používat jako potraviny teprve od druhé poloviny 18. století v souvislosti s pruskými válkami.
A když se podíváme ještě dál do historie, tak se dozvíme i to, že byly zpočátku přijímány se značnou nedůvěrou a obavami. Byly považovány za plodinu nečistou a zdraví ohrožující.
A dnes? Dnes se staly nezbytou součástí našeho jídelníčku.
Suroviny: 500 g vařených vychladlých brambor, 250 g čerstvého špenátu, 100 g anglické slaniny, 200 g mouky, 1 vejce, olej, krupice, cibulka, menší lilek
Postup: Brambory nastrouháme najemno, posypeme moukou, krupicí, přidáme lžičku soli, vejce a zpracujeme na hladké těsto.
Špenát důkladně vypereme a necháme odkapat. Lilek i slaninu nakrájíme na malé kostičky. Slaninu osmahneme na pánvi na rozpáleném oleji, přidáme lilek, osolíme a restujeme, dokud lilek nezměkne. Nakonec přidáme nakrájený špenát, ochutíme chilli a restujeme, dokud se všechna voda neodpaří.
Z těsta vyválíme váleček o průměru asi 5 cm a nakrájíme ho na dílky dlouhé okolo 3 cm. Každý rozmáčkneme na placičku, do středu dáme lžičkou špenátovou nádivku a vytvarujeme kulatý knedlíček. Připravené knedlíčky vaříme v osolené vodě 10 - 12 minut (podle velikosti). Hotové knedlíčky vyjmeme z vody, necháme na sítu odkapat, rozdělíme na talíře a posypeme nakrájenou cibulkou.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
