Budoucnost losa evropského na Šumavě závisí na migraci. Třeba z Polska

První los se v Česku v novodobé historii objevil už v padesátých letech minulého století a to v severních Čechách. Na jižní část země se dostal v sedmdesátých letech minulého století a v roce 1974 bylo potvrzené jeho rozmnožování na Šumavě. Od té doby platí Šumava za lokalitu s největším populací losa v České republice. Bohužel tato populace není nijak velká, podle současných odhadů čítá jen asi dvě desítky zvířat. Jak ale potvrzuje zoolog Správy Národního parku Šumava Vladimír Dvořák, tak malá populace není jejím největším problémem.

"Ta populace je zatížena mnoha negativními faktory. Mimo jiné tam bude velmi velká příbuznost mezi jednotlivými kusy a každá taková malá populace je závislá na migraci dalších jedinců právě z té zdrojové oblasti výskytu," říká Vladimír Dvořák.

Onou zdrojovou populací se v našem případě považuje ta, která žije v Polsku. Pro losa přitom není problém, ujít velké vzdálenosti, i stovky kilometrů za relativně krátkou dobu. Problémem jsou hlavně lidské překážky v podobě dálnic, silnic prvních tříd a husté dopravy.

„Je velmi zajímavé, že losi při cestování krajinou, když nejsou ve svém domovském okrsku, tak ztrácí plachost. A to je okamžik, kdy je veřejnost může velmi dobře pozorovat. A tak jsou záznamy putování losa podél dálnice D1, kdy veřejnost hlásila kolegům postup lesa krajinou v podstatě v přímém přenosu," dodává šumavský zoolog.

Můžeme tedy pouze doufat, že na Šumavu se nějakému losu třeba z Polska, podaří doputovat, aby tuto malou a v podstatě jedinou snad životaschopnou populaci v Česku podpořil.