Budoucnost losa evropského na Šumavě závisí na migraci. Třeba z Polska
Los evropský už je skoro padesát let stálým obyvatelem Šumavy. Největší volně žijící zvíře u nás obývá především jižní část Šumavy, ale je vídán také na Klatovsku a to jak na Šumavě, tak v blízkém Pošumaví. Jaká budoucnost čeká na tohoto obra?
První los se v Česku v novodobé historii objevil už v padesátých letech minulého století a to v severních Čechách. Na jižní část země se dostal v sedmdesátých letech minulého století a v roce 1974 bylo potvrzené jeho rozmnožování na Šumavě. Od té doby platí Šumava za lokalitu s největším populací losa v České republice. Bohužel tato populace není nijak velká, podle současných odhadů čítá jen asi dvě desítky zvířat. Jak ale potvrzuje zoolog Správy Národního parku Šumava Vladimír Dvořák, tak malá populace není jejím největším problémem.
"Ta populace je zatížena mnoha negativními faktory. Mimo jiné tam bude velmi velká příbuznost mezi jednotlivými kusy a každá taková malá populace je závislá na migraci dalších jedinců právě z té zdrojové oblasti výskytu," říká Vladimír Dvořák.
Onou zdrojovou populací se v našem případě považuje ta, která žije v Polsku. Pro losa přitom není problém, ujít velké vzdálenosti, i stovky kilometrů za relativně krátkou dobu. Problémem jsou hlavně lidské překážky v podobě dálnic, silnic prvních tříd a husté dopravy.
„Je velmi zajímavé, že losi při cestování krajinou, když nejsou ve svém domovském okrsku, tak ztrácí plachost. A to je okamžik, kdy je veřejnost může velmi dobře pozorovat. A tak jsou záznamy putování losa podél dálnice D1, kdy veřejnost hlásila kolegům postup lesa krajinou v podstatě v přímém přenosu," dodává šumavský zoolog.
Můžeme tedy pouze doufat, že na Šumavu se nějakému losu třeba z Polska, podaří doputovat, aby tuto malou a v podstatě jedinou snad životaschopnou populaci v Česku podpořil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
