Černá kuchyně Starého zámku v Chudenicích pamatuje dle pověsti krvavou řežbu
Starý czerninský zámek najdeme v Chudenicích na Klatovsku. „Czerninský“ z toho důvodu, že byl nejstarším rodovým sídlem významného českého rodu Černínů. „Starý“ proto, že si Černínové později v Chudenicích postavili novější sídlo, a to zámek Lázeň. V prostorách Starého zámku se navíc nachází také Muzeum Josefa Dobrovského.
„Největším a nejreprezentativnějším prostorem u nás na zámku je velká zámecká jídelna. To nejcennější, co tady máme, je podlaha, na které stojíme. Pochází z roku 1776 a je z ručně opracovaného borového dřeva,“ sdělil na úvod kastelán Starého czerninského zámku Ludvík Pouza. Podlaha se pravidelně udržuje a je tedy krásně nablýskaná. Návštěvníky jistě uchvátí na první pohled.
„První zmínka o Černínech se objevuje v roce 1192. Dnes už víme, že předchůdkyní zámku zde byla velká kamenná tvrz s padacím mostem a příkopem. I když tady stála už ve 13. století, první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1572, kdy se panství dělilo mezi dva bratry. Zde Černínové bydleli do 17. století , poté za své hlavní sídlo pojali Jindřichův Hradec, a sem nastěhovali kanceláře velkostatku. Když ale do Chudenic potřebovali přijet třeba na léto, museli někde bydlet, a tak si na okraji Chudenic postavili ještě jeden zámek, zámek Lázeň,“ popsal ve stručnosti historii místa kastelán.
Na Starém zámku se můžete těšit na dva prohlídkové okruhy: „Hlavní prohlídkový okruh Zámek zavede návštěvníky do reprezentativních prostor, do velké jídelny, knihovny, loveckého salonku, Andělského pokoje a tak dále. Všude je k vidění původní nábytek Černínů. Ve druhém okruhu se věnujeme historii tvrze, která zde stála před zámkem. Návštěvníkům ukážeme jedinou dochovanou obrannou baštu, zbrojnici, nebo třeba zámecké sklepení,“ popsal Ludvík Pouza.
Stará pověst připomíná původ názvu rodu Černínů
Velice zajímavou součástí zámku je také černá kuchyně, která pamatuje původní tvrz: „Je to velmi tmavá místnost s kamenným krbem a váže se k ní pověst, podle které jednou v noci přijela bavorská vojska a celé osazenstvo tvrze vyvraždila. Jen chůva s malým dítětem se ukryli právě do komína tohoto krbu, kde přečkali onu řežbu. Když vojska odtáhla a k tvrzi přišli místní lidé podívat se na tu zkázu, dostala žena odvahu a vyšla ven s dítětem umazaným od sazí. Tehdy lid zvolal: „Hle, chudinec, jak jest černý! Tebe nám, Bože, zachovej!“ Když se o tom dozvěděl kníže Břetislav, dal vsi jméno Chuděnec, Chudenice, a onen potomek vyvražděné rodiny dostal jméno Černý, Černín. Od té doby se Černínové píší z Chudenic,“ převyprávěl pověst kastelán zámku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
