V nejstarším plzeňském parku najdete zadumaného poustevníka

12. duben 2024

Lochotínský park najdete v bezprostřední blízkosti plzeňské zoologické zahrady a amfiteátru. Je nejstarším parkem města Plzně a nachází se tam nejedna zajímavost.

Budova někdejších lázní

Jednou z přístupových cest do parku je podchod vedoucí ze zastávky tramvaje č. 4 s názvem Zoologická zahrada. Při přecházení lávky si nelze nevšimnout stavby stojící po pravé straně – jde o budovu někdejších městských lázní, které zde vznikly ve 30. letech 19. století – stejně, jako park samotný, který byl zbudován v roce 1832.

Lochotínským lázním se ale příliš nedařilo, a tak je v roce 1849 odkoupil Měšťanský pivovar, který komplex spravoval jako výletní restauraci až do znárodnění. Důvodem nezdaru mohl být malý zájem o údajně léčivý pramen nebo třeba nedaleká porcelánka.

Podivejte se do publikace Lochotínský park, jak ho možná neznáte

Park je protkaný mnoha cestami a jeho střed tvoří vysoký sloup s kamenným objektem: „Je to jediná romantická umělá jeskyně v Plzni. Měla být tak trochu mystická, kde se lázenští hosté mohli i bát. Přímo v jeskyni pak sedí neživý poustevník, kterému dnes Plzeňané říkají Lochota. Je to zadumaná postava, která si podepírá hlavu rukou a dívá se do knihy,“ popsal předseda spolku Zestínu Lukáš Houška.

Před Vánoci se tu rozdává betlémské světlo

Jeskyně je běžně zamčená, což vůbec nevadí, jelikož skrz mříž si lze všechno krásně prohlédnout: „Otevřeno bývá jen výjimečně, většinou těsně před Vánoci, kdy tady skauti rozdávají betlémské světlo,“ řekl Lukáš Mácha z platformy Maják Plzně. Platforma se kolem roku 2013 zasloužila o opětovnou výrobu a navrácení mezitím zmizelého poustevníka zpět do jeskyně, a celkově o obnovu parku a například i oblíbené Chotkovo sedátko.

Chotkovo sedátko je červeně natřený altánek se zajímavým výhledem. „Je pojmenované podle Karla Chotka, hraběte a úředníka, který přispěl poměrně velkou finanční částkou na koupi místních pozemků a daroval je městu, aby tu park mohl tehdy vůbec vzniknout,“ uvedl Lukáš Houška.

Do parku rád chodíval třeba i plzeňský rodák Miroslav Horníček.

autor: Kateřina Dobrovolná
Spustit audio