Černucha setá – koření s účinkem širokospektrálního antibiotika

Semena černuchy byla nalezena v Tutanchamonově hrobce, léčivý olej z jejích semen používala i sama královna Kleopatra. U nás se bylina původem z jihozápadní Asie pěstuje jako letnička a přidává do suchých vazeb.

Černucha setá = černý kmín

Černucha setá (Nigella sativa) patří do čeledi pryskyřníkovitých, pro její černá semena se jí lidově říká černý kmín. Jako léčivo i koření ji znají zejména v Indii, na Balkáně a v Turecku. V poslední době se na ni naštěstí rozpomněli také vyznavači přírodní medicíny u nás.


Preventivní čaj ze semen černuchy:
Zarovnanou polévkovou lžíci rozdrcených semen zalijeme 0,5 l horké vody, přiklopíme a necháme asi 15 min. vylouhovat. Přecedíme a pijeme po doušcích během dne.

Po staletí uznávaná léčivka

Ve starém Egyptě byla černucha setá uctívanou rostlinou, což dokládá nález v hrobce faraona Tutanchamona. O léčivých účincích černého kmínu se zmiňují Hippokrates, Dioscorides, sv. Hildegarda z Bingenu, Paracelsus nebo Mattioli, informace o něm najdeme ve spisech čínské a tibetské medicíny. Na černuchu narazíme i v indické ájurvédě a pochopitelně také u nejslavnějšího lékaře arabského světa Avicenny v jeho Kánonu medicíny.

Čtěte také

Účinky černého kmínu

Černucha byla vždy považována za univerzální všelék, především proto, že působí jako širokospektrální antibiotikum při bakteriálních a virových onemocněních. Likviduje střevní parazity, podporuje činnost žaludku, jater, střev a slinivky břišní. Má vliv na zpomalení růstu nádorových buněk a doporučuje se jako prevence rakoviny. Dále černucha snižuje krevní tlak, hladinu cukru v krvi, alergici a astmatici ji ocení při dýchacích potížích. Konzumuje se olej ze semen lisovaný za studena a semena rozdrcená nebo semletá na prášek.

Černucha v gastronomii

V kuchyni se černý kmín dobře doplňuje s koriandrem, novým kořením, saturejkou a tymiánem. Má příjemnou vůni a lehce pálivou chuť, něco mezi cibulí, mákem a pepřem, proto se uplatňuje jako jemnější náhražka pepře. V Indii a na Středním východě často bývá součástí různých kořenících směsí – másal a karí – a slouží k ochucení chleba, pečiva, sýrů a luštěnin.

autoři: Soňa Vaicenbacherová , Jaroslav Dobiáš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.