České vánoční zvyky a tradice aneb Stromečku vstávej, ovoce dávej!

9. prosinec 2021

Naši předkové se snažili předvánoční a vánoční čas vyplnit láskou a vzájemným porozuměním. Kéž bychom tak mohli učinit i o letošních Vánocích. Určitě bychom si to přáli, i zasloužili.

Vánoce s Českým rozhlasem Plzeň (8380301)K Vánocům se váže mnoho českých vánočních zvyků a tradic. Venkovská mládež sotva ráno vstala, běžela do zahrady a třásla ovocnými stromy spolu s pěknou říkankou: „Stromečku vstávej, ovoce dávej, zaklep se, zatřes se, vždyť jsou Vánoce!“ Tím si děti vyprošovaly pro příští rok co nejplodnější úrodu.

Snad v každé rodině se vánoční tabuli věnuje zvláštní péče. Prostírá se na nejlepším nádobí a nechybí ani vhodná výzdoba z chvoje a jmelí. Při vánoční večeři se dodržovala stará pověra, a to, aby počet stolovníků nebyl lichý. Proto byl často do sudého počtu přizván někdo z příbuzných a známých. A pokud to nebylo možné, prostřelo se to místo takzvaně naprázdno. Podle pověry se totiž říkalo, že při lichém počtu by někdo z rodiny příští rok chyběl.

Po štědrovečerní večeři se napříč krájela jablka. Každý dychtivě očekával, bude-li na řezu hvězda nebo kříž. Kdo měl hvězdu, bude podle pověry v příštím roce živ a zdráv, kdo kříž, zemře. Podobně rozlouskne-li se ořech, podle zdravého jádra bude jedinec zdráv, v opačném případě bude často churavět. V misce naplněné vodou si děti pouštěly v ořechových skořápkách svíčičky. Voda se jemně zavířila a která lodička se dostala dále ke středu, ten se nejdále dostane do světa…

Kohoutovi česnek, slepicím hrachu…

V některých krajích lili na Štědrý den olovo. Po večeři se ze stolu smetly drobty a házely se do potoka, aby nebyla povodeň, do ohně, aby byly příbytky ochráněny před požárem, jinde se zahrabávaly do země, aby nesla dobrou úrodu. V hospodářství také pamatovali na dobytek, aby krávy hodně dojily, kohoutovi česnek a slepicím hrách, aby byla hojnost drůbeže.

Při přípravě a čištění ryb se uchovávaly šupinky - penízky, a jimi se obdaroval každý člen rodiny, aby měl vždy dost peněz. Mladé dívky házely střevíce ke dveřím a podle polohy špičky se rozhodovalo o tom, zda svobodná dívka odejde z domu a vdá se nebo zůstane svobodná.

autor: Miroslav Šimandl | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio