České vánoční zvyky a tradice aneb Stromečku vstávej, ovoce dávej!

9. prosinec 2021

Naši předkové se snažili předvánoční a vánoční čas vyplnit láskou a vzájemným porozuměním. Kéž bychom tak mohli učinit i o letošních Vánocích. Určitě bychom si to přáli, i zasloužili.

K Vánocům se váže mnoho českých vánočních zvyků a tradic. Venkovská mládež sotva ráno vstala, běžela do zahrady a třásla ovocnými stromy spolu s pěknou říkankou: „Stromečku vstávej, ovoce dávej, zaklep se, zatřes se, vždyť jsou Vánoce!“ Tím si děti vyprošovaly pro příští rok co nejplodnější úrodu.

Snad v každé rodině se vánoční tabuli věnuje zvláštní péče. Prostírá se na nejlepším nádobí a nechybí ani vhodná výzdoba z chvoje a jmelí. Při vánoční večeři se dodržovala stará pověra, a to, aby počet stolovníků nebyl lichý. Proto byl často do sudého počtu přizván někdo z příbuzných a známých. A pokud to nebylo možné, prostřelo se to místo takzvaně naprázdno. Podle pověry se totiž říkalo, že při lichém počtu by někdo z rodiny příští rok chyběl.

Po štědrovečerní večeři se napříč krájela jablka. Každý dychtivě očekával, bude-li na řezu hvězda nebo kříž. Kdo měl hvězdu, bude podle pověry v příštím roce živ a zdráv, kdo kříž, zemře. Podobně rozlouskne-li se ořech, podle zdravého jádra bude jedinec zdráv, v opačném případě bude často churavět. V misce naplněné vodou si děti pouštěly v ořechových skořápkách svíčičky. Voda se jemně zavířila a která lodička se dostala dále ke středu, ten se nejdále dostane do světa…

Kohoutovi česnek, slepicím hrachu…

V některých krajích lili na Štědrý den olovo. Po večeři se ze stolu smetly drobty a házely se do potoka, aby nebyla povodeň, do ohně, aby byly příbytky ochráněny před požárem, jinde se zahrabávaly do země, aby nesla dobrou úrodu. V hospodářství také pamatovali na dobytek, aby krávy hodně dojily, kohoutovi česnek a slepicím hrách, aby byla hojnost drůbeže.

Při přípravě a čištění ryb se uchovávaly šupinky - penízky, a jimi se obdaroval každý člen rodiny, aby měl vždy dost peněz. Mladé dívky házely střevíce ke dveřím a podle polohy špičky se rozhodovalo o tom, zda svobodná dívka odejde z domu a vdá se nebo zůstane svobodná.

autor: Miroslav Šimandl | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

klasika.jpg

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?