Čeština je plná rámců, zón a bublin

12. říjen 2026

V jedné reportáži zazněla nedávno věta: „V rámci projektu chceme na úrovni jednotlivých škol otevřít prostor pro nové aktivity.“ Využívá čeština metafory spojené s prostorem často? A jak s nimi jako mluvčí vlastně zacházíme?

V češtině jsou podobné metafory hodně frekventované. Svoje jednání připodobňujeme k pohybu v krajině. Něco se odehrává v rámci projektu, téma vstoupí do veřejného prostoru nebo člověk vystoupí z komfortní zóny, případně ze své sociální bubliny. Takové obrazy nám pomáhají představit si a pochopit složité skutečnosti a vztahy. Rám něco ohraničuje, prostor umožňuje pohyb a zóna nebo bublina vymezuje bezpečné místo. Některé obraty ale používáme tak často, že už jejich prostorový význam skoro ani nevnímáme. Pak zůstane jenom významově vyprázdněná formule.

V rámci

Předložkový výraz "v rámci“ současnou mluvenou češtinu opravdu poněkud zapleveluje a často by bylo vhodnější nahradit ho jinou předložkou. Projevu dodává pseudo odborný tón. Místo v rámci festivalu můžeme říct na festivalu nebo během festivalu. Větu v rámci jednání jsme otevřeli téma dopravy lze jednoduše změnit na při jednání jsme začali mluvit o dopravě. Užitím tohoto výrazu možná mluvčí chtějí znít fundovaně, ale někdy tak dosahují i komického efektu, například když influencerka na sociální síti oznámí svým sledujícím, že „v rámci úklidu ledničky se zbavila i prošlých krémíků“. Užitím výrazu „v rámci“ jako by se stávala „odbornicí na průběh úklidu ledničky a zbavování se prošlých krémíků“, což může působit komicky.

Veřejný prostor

Spojení veřejný prostor má konkrétní význam v architektuře a urbanismu, kde označuje místa přístupná veřejnosti, třeba parky nebo náměstí. V publicistice však došlo k rozšíření jeho významu na pojmenování abstraktních skutečností. Když se řekne, že nějaká kauza rezonuje veřejným prostorem, může to znamenat, že se o ní píše v novinách nebo ji lidé komentují na internetu. Slovní spojení „veřejný prostor“ tak můžeme chápat jako dvojslovné synonymum pro slova jako veřejnost, média, společnost a další. Zároveň i spojení slov rezonovat veřejným prostorem evokuje způsob šíření zvuku v prostoru. Tato zvukově-prostorová představa odpovídá způsobu, jak lidé komunikují, jak se vyvíjejí jejich reakce a názory.  

Slovní spojení vystoupit z komfortní zóny nebo ze své sociální bubliny vyvolávají představu bezpečného prostoru, ze kterého vystupujeme do nejistoty. Zní to vzletně, zdá se, že to chce velkou odvahu. Bez dalšího vysvětlení ale nevíme, jak moc odvážné to chování je. Znamená to upřímně se někomu svěřit s velkým trápením, začít cvičit jógu, nebo si jenom objednat jiné jídlo než obvykle? Když prostorové metafory opakujeme příliš často, stávají se z nich prázdné kulisy. A právě proto působí v komunikaci často důvěryhodněji, když nevstupujeme do dalších rámců, rovin, zón, bublin a veřejných prostorů, ale jednoduše řekneme, co se stalo, jak se cítíme nebo kdo má co udělat.

autoři: Stanislav Jurík , Růžena Písková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.