Cesty k Šumavě Ondřeje Fibicha. Cestopis krajinou neobyčejných zážitků
Zaposlouchejte se do vyprávění o šumavském lidu a bytostech hor v příbězích tradovaných od nepaměti v této divoké a nejednoznačné krajině. „Pomocí pověstí se dá vyjádřit celý svět. Vnější i vnitřní,“ říká Ondřej Fibich, autor knihy Cesty k Šumavě.
Jako mají Krkonoše svého Krakonoše nebo Brdy Fabiána, má Šumava svou „divokou bohyni“ Lesní Matku. Je to žena lidem nápomocná i zkázonosná. Zachránkyně i lidožroutka. „Chvíli slunečná a chvíli nesoucí bouře, vánice a kruté mrazy.“ Svědectví o jejích skutcích se tradovalo se mezi šumavskými horaly v drobných příbězích. V pořadu Souzvuk zazní několik z těch nejzajímavějších, které se za dřívějších časů vyprávěly v oblasti mezi Dolní Vltavicí a Železnou Rudou.
Kniha Cesty k Šumavě básníka, šumavského regionalisty a vydavatele (mj. díla Karla Klostermanna) Ondřeje Fibicha je bez nadsázky jeho "opus magnum". Autor v ní shrnul celoživotní poznatky ze svého šumavského bádání a putování tamější krajinou.
Související
-
Ondřej Fibich: Šumava je jako žena. Hádky, přitakávání a inspirace
Nejnovější kniha Ondřeje Fibicha Cesty k Šumavě je prý podobná divoké jízdě, při níž se potkáte se šumavskými světci, proroky, čarodějkami i zapomenutými příběhy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
