Chovatelka ve Stříbře má tři desítky exotických ptáků. Spárované, nikdo nesmí být sám

Michaela Záhořová si plní dětské sny. Rozhodla se chovat exotické ptactvo a dnes už má téměř 30 kusů

Michaela Záhořová má od dětství ráda zvířata, zejména papoušky. Jako dítěti jí rodiče nedovolili chovat doma žádné zvíře, a tak aspoň chodila na chovatelský kroužek. Teď je jí 39 let a plní si dětské sny. Pořídila si andulky, několik druhů papoušků a dětem také psa a morčata. Velkou oporou je jí manžel, který ochotně a rád stále staví nové voliéry.

Před 7 lety se Michaela rozhodla chovat exotické ptactvo a dnes už má téměř 30 kusů. Začalo to párem andulek, postupně zakoupila pár papoušků nádherných, pak přišel pár papoušků patagonských. Po čase si pořídila také alexandry čínské. „Tohle je například mládě papouška nádherného pod krycím jménem Kulíšek. Ono to trvá několik měsíců, než chovatel může poznat, jakého je pohlaví,“ vysvětluje chovatelka, zatímco mládě vytrvale oždibuje rozhlasový mikrofon. Molitan drží. Po pár minutách se tedy Kulíšek rozhoduje pomstít a stěhuje se na hlavu redaktorky Martiny Sihelské. Naštěstí rozhovor natočila bez voňavého dárečku.

V koníčku ji nejvíce podporuje rodina, manžel staví voliéry

Bez manžela by si to prý Michaela Záhořová neuměla představit: „Dneska pořídit pořádné zázemí pro papouška je kumšt. My máme zděné zázemí s průletovým okýnkem do venkovní voliéry. A to bych si sama postavit nedokázala. Můj muž je doslova kutil, který rád pracuje s nářadím, takže to tu všechno pro mě a ptačí kamarády vybudoval.“

Chcete chovat papoušky? Nejdříve si o nich něco přečtěte

Podle zkušené chovatelky by si zájemce o chov exotického ptactva měl nejprve všechno řádně rozmyslet a jako první krok si pořídit odbornou literaturu. Když už se budoucí chovatel dostatečně poučí, je dobré začít s nenáročným druhem, do začátku jsou ideální právě andulky. „Jednak je to menší investice do vybavení i ptáků, ale hlavně se chovatel naučí ty základní věci, jako například pravidelně měnit vodu pro pití nebo koupání, čistit klec, hlídat, zda není andulka nemocná. Po čase už může chovatel zkusit větší ptáky, ale zase to chce jinak prostorovou klec.“

Co je nejdůležitější? Nikdo nechce být sám!

Když už si pořídíte andulku nebo papouška, je důležité si uvědomit, že nechtějí být sami. I když byste nemohli mít přímo pár, klidně si vezměte 2 samičky nebo 2 samce. „Žádné zvíře nechce být samo, takže určitě doporučuji minimálně 2 kusy. Nikdy nemůže být ten papoušek sám,“ říká paní Michaela.

I výbava je při chovu důležitá

Pozornost je třeba věnovat také životnímu prostoru papoušků. Pokud to jde, je ideální voliéra nebo alespoň hodně velká klec, záleží na tom, kde má chovatel ptáky umístěné. Andulky mohou žít i venku, dokonce i v zimě, ale musí mít vnitřní zálet nebo budku, kde není průvan. Co se týče velkých papoušků, těm už se musí v zimě přitápět.

Potravu si papoušci umí vybrat sami

Andulky nejraději zobou proso, ale nepohrdnou ani hráškem či kukuřicí. Záleží na tom, na co jsou naučené od mala. Jestliže andulky žijí ve velké voliéře s dalšími exoty, naučí se na bohatší stravu, kterou dostávají velcí papouškové. Podstatné je, aby ptáci měli neustálý dostatek vody, nejenom k pití, ale také v nádobce na koupání. Někteří se sice vody bojí a moc se nekoupají, ale většinou jsou na vodu natěšení.