Dávní mistři řemesla lazebnického
V období křižáckých výprav pronikla z muslimských zemí do středověké Evropy řada inovací, vědeckých poznatků i vylepšení životního stylu. Kromě jiných zakládají v této době svoje živnosti bradýři a lazebníci.
Zprvu působili jen ve velkých městech, netrvalo však dlouho a řemeslo se rozšířilo i do menších sídel a jejich služeb si nakonec dopřávali bohatí i ti nejchudší. Mezi podnikáním lazebníků a bradýřů nebyl z počátku velký rozdíl. Lazebníci (balneatores) byli oprávněni holit, sázet baňky, pouštět žilou, obvazovat úrazy a vředy, to vše ale pouze v lázeňském domě. Bradýři (barbitonsores) holili a stříhali vlasy, prováděli chirurgické úkony, obvazovali rány, léčili vykloubeniny a zlomeniny. Živnost však prováděli i mimo dům.
Holiči a ranhojiči
Zatímco někteří bradýři se věnovali spíše holičství, jiní tíhli k lékařství a ranhojičství. Například pražský mistr Michal Purkmeister měl koncem 16. století několik desítek lékařských a chirurgických knih. Malostranský Daniel Markrabě dokonce operované pacienty nechával v péči své ženy ve vlastním domě, kde jim vedle lůžka poskytoval i stravu. Vystudovaných lékařů bylo v té době velmi málo, a proto raněného člověka častěji ošetřoval právě bradýř nebo stejně zkušený lazebník. Není divu, že mistři těchto řemesel figurují v pramenech jako soudní znalci u případů, kdy došlo ke zranění nebo zabití.
Poslechněte si: Špalíček lidových písní věnovaný lazebníkům!
Je libo lázeň?
Lázní využívali ve 13. století obyvatelé velkých měst, Prahy, Brna či Hradce Králové. Obliba tohoto zařízení se rychle šířila a v 16. století byly lázně i v menších městech, kde je zřizovala vrchnost nebo sama obec. Někdy mívali řemeslníci přímo ve svých cechovních statutách nařízeno, aby se alespoň jednou za 14 dní očistili v lázni. Prostory navštěvovala vedle bohatých měšťanů a střední třídy i chudina.
S lázní ve středověku obvykle sousedila operační místnost s bradýřskými miskami, nůžkami, břitvami, hřebeny, šrouby, kleštěmi na zuby a podobnými nástroji. V polici stály skleněné, mosazné a rohové baňky. Lazebník či bradýř provádějící vnitřní očistu (zvaný též cirolog či chirolog) musel mít vždy dostatek mastí, náplastí a obvazů a nástroje vždy čisté a ostré. Často pouštěl žilou, běžně na jaře z preventivních důvodů. Vedle toho přikládal pijavice nebo obvazoval rány, léčil kožní i pohlavní nemoci.
Pokolení lehkého svědomí…
Lidé se v lázni myli ve studené i teplé vodě, prostory bývaly společné pro muže i ženy, takže zde nezřídka docházelo k nemravnostem. Například ve Stříbře pokutovali roku 1529 konšelé lazebníka, který zaměstnával nevěstky. Od konce 15. století byla mužská a ženská část lázně oddělována prkny. Zvlášť oblíbená byla parní lázeň, kde hosté polehávali v horkém vzduchu na lavicích, lazebník je drbal po těle a tepal košťaty z dubového či březového proutí. Pára vznikala poléváním rozžhavených železných prutů, rozpálených cihel nebo kamenů.
Lazebníci a bradýři nebyli z počátku příliš váženi, německý právní spis Švábské zrcadlo z 2. poloviny 13. století je označuje za „pokolení lehkého svědomí". Valně o nich nesmýšlel ani Jan Lucemburský, který v privilegiích pro Staré Město pražské roku 1330 zakázal, aby se kdokoliv z lazebníků, barbířů, pištců nebo hudců mohl ucházet o post konšela. Právoplatnými měšťany se tak stávali spíše výjimečně. Nactiutrhačné řeči často řešil i soud.
Zdroj:
Roman Malach: Čistota – půl zdraví. Živá historie 3/2015, s. 68–70; Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech Moravy a Slezska (Praha 2007).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně