Desítky vodních nádrží na Šumavě v minulosti pomáhaly plavebním kanálům

26. říjen 2021

Na Šumavě bylo v minulosti, jak v té dávné, tak i v té novodobější, vystavěno množství malých nádrží. Sloužily k nejrůznějším účelům, například pro chov ryb nebo a to asi nejčastěji, jako součást systémů plavení vykáceného dříví. Dnes už mnoho z nich není funkčních.

Vodních nádrží, zdrží a uměle vytvořených tůní byly na celém území desítky, možná stovky. Vznikaly náhodně i promyšleně. Například v rámci celého systému umělých kanálů – Vchynicko-Tetovského nebo Schwarzenberského, které pomáhaly dopravovat dříví třeba do Prahy nebo do Vídně. Zadržovaly vodu, která se pak pustila v momentě, když se začalo plavit. Pomohly tak navýšit hladinu v kanále a dříví se splavilo. Mnohé z nich zanikly přirozeně. Jiné, jako například Roklanská nádrž, nebo Luzenská však zanikly řízeně.

„Většinou se říká, že hráze odstřelili vojáci, kteří v tu dobu pobývali v hraničním pásmu. Jaký přesně byl důvod toho, že ty nádrže likvidovali asi neznáme. Jestli je chtěli vypustit a vychytat ryby, které tam byly, nebo jestli jim připadalo, že nádrže mohou nějakým způsobem napomoci uprchlíkům přes hranice, to nevím," říká bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.

V každém případě tyto nádrže v 50. letech minulého století pozbyly svého původního významu. Dříví se začalo dopravovat jednodušším a efektivnějším způsobem – nákladními vozy po cestách a silnicích, které se začaly budovat na celé Šumavě. A umělé nádrže potom z  pohledu ochrany přírody neměly nějaký zásadní význam. Byly budovány v území, kde se přirozeně zadržuje voda v nejrůznějších mokřadech a vyskytují se i přirozené dočasné i trvalé stojaté vody. Typicky například v rašeliništích, ve kterých se přirozeně vyskytují i rašelinná jezírka. Existují ale i lidé, kteří by chtěli některé nádrže, jako již ty zmiňované Roklanská nebo Luzenská, obnovit.

Avšak je několik důvodů, proč už to nemá smysl. „Jedním z nich je samozřejmě, to, že na dnech bývalých nádrží se vytvořily biotopy, které tam patří, které souvisí s potoční nivou a my na tom potočním kontinuu nechceme vytvářet nějakou zdrž nebo překážku, která změní dynamiku toku. Chceme nechat potoky, aby si spolu se svojí nivou fungovaly přirozeně," vysvětluje Eva Zelenková.

A to je vlastně smysl a účel bezzásahového území národních parků – aby se příroda mohla přirozeně vyvíjet. Obnova nádrží nemá smysl ani z důvodu protipovodňového ani retenčního – jsme v nejvyšších částech povodí. A důvod nadlepšování průtoků v tocích v době sucha je také poměrně pochybný, když si představíte velikost nádrží nehledě na manipulaci a údržbu.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio