Desítky vodních nádrží na Šumavě v minulosti pomáhaly plavebním kanálům
Na Šumavě bylo v minulosti, jak v té dávné, tak i v té novodobější, vystavěno množství malých nádrží. Sloužily k nejrůznějším účelům, například pro chov ryb nebo a to asi nejčastěji, jako součást systémů plavení vykáceného dříví. Dnes už mnoho z nich není funkčních.
Vodních nádrží, zdrží a uměle vytvořených tůní byly na celém území desítky, možná stovky. Vznikaly náhodně i promyšleně. Například v rámci celého systému umělých kanálů – Vchynicko-Tetovského nebo Schwarzenberského, které pomáhaly dopravovat dříví třeba do Prahy nebo do Vídně. Zadržovaly vodu, která se pak pustila v momentě, když se začalo plavit. Pomohly tak navýšit hladinu v kanále a dříví se splavilo. Mnohé z nich zanikly přirozeně. Jiné, jako například Roklanská nádrž, nebo Luzenská však zanikly řízeně.
„Většinou se říká, že hráze odstřelili vojáci, kteří v tu dobu pobývali v hraničním pásmu. Jaký přesně byl důvod toho, že ty nádrže likvidovali asi neznáme. Jestli je chtěli vypustit a vychytat ryby, které tam byly, nebo jestli jim připadalo, že nádrže mohou nějakým způsobem napomoci uprchlíkům přes hranice, to nevím," říká bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.
V každém případě tyto nádrže v 50. letech minulého století pozbyly svého původního významu. Dříví se začalo dopravovat jednodušším a efektivnějším způsobem – nákladními vozy po cestách a silnicích, které se začaly budovat na celé Šumavě. A umělé nádrže potom z pohledu ochrany přírody neměly nějaký zásadní význam. Byly budovány v území, kde se přirozeně zadržuje voda v nejrůznějších mokřadech a vyskytují se i přirozené dočasné i trvalé stojaté vody. Typicky například v rašeliništích, ve kterých se přirozeně vyskytují i rašelinná jezírka. Existují ale i lidé, kteří by chtěli některé nádrže, jako již ty zmiňované Roklanská nebo Luzenská, obnovit.
Avšak je několik důvodů, proč už to nemá smysl. „Jedním z nich je samozřejmě, to, že na dnech bývalých nádrží se vytvořily biotopy, které tam patří, které souvisí s potoční nivou a my na tom potočním kontinuu nechceme vytvářet nějakou zdrž nebo překážku, která změní dynamiku toku. Chceme nechat potoky, aby si spolu se svojí nivou fungovaly přirozeně," vysvětluje Eva Zelenková.
A to je vlastně smysl a účel bezzásahového území národních parků – aby se příroda mohla přirozeně vyvíjet. Obnova nádrží nemá smysl ani z důvodu protipovodňového ani retenčního – jsme v nejvyšších částech povodí. A důvod nadlepšování průtoků v tocích v době sucha je také poměrně pochybný, když si představíte velikost nádrží nehledě na manipulaci a údržbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.