Dětské výtvory ze soutěže Kde domov můj? jsou k vidění v plzeňském divadle

Kde domov můj? zeptali se plzeňští divadelníci dětí během prázdninových prohlídek historické budovy Velkého divadla. Ptali se slovy české hymny, jejímž autorem je Josef Kajetán Tyl - od jehož smrti uplynulo letos 150 let. Plzeňská scéna nese jméno tohoto zakladatele moderního českého divadla, takže letos uspořádala seminář v rámci Mezinárodního festivalu Divadlo a ve foyer u prvního balkonu si mohou návštěvníci Velkého divadla prohlédnout fotografie a plakáty z různých inscenací Tylových her v Plzni. A k fotografiím přibyly na tuto minivýstavu obrázky dětí, protože Kde domov můj? bylo téma výtvarné a textové soutěže, kterou divadlo vyhlásilo právě v rámci letních prohlídek.

Ve výtvarné části se hodnotilo ve dvou kategoriích, starší děti měly zkusit napsat nový, soudobý text na Škroupovu hudbu. A 14. listopadu se ve Velkém divadle vyhlašovaly výsledky. Spousta dětí dostala spoustu cen. Text nakonec nepřišel ani jeden, zato jeden chlapec poslal obsáhlou esej na dané téma, takže dostal zvláštní cenu. Divadlo vymýšlí způsob, jak tento text představit veřejnosti. Některé z obrázků jsou vystavené na posledních třech panelech k už zmíněné malé Tylově výstavě, takže vlastně děti odpovídají Josefu Kajetánovi na jeho otázku Kde domov můj?, kterou položil ve své hře Fidlovačka, po 172 letech.

plzeňské  Velké divadlo

Podle Petry Kosové, obrázků přišlo asi 20. "Některé děti malovaly typickou zvlněnou českou krajinu s loukami, lesy, na obrázcích jsou pole s obilím, možná i krásně žlutá s řepkou. Jiné děti opravdu malovaly text, jen to jeden z malých umělců trochu obrátil: v jeho sadu se jara květ skví na skalinách, kdežto bory šumí pod těmi skalinami, ale voda už hučí předpisově po lučinách. Zaujal mě také moc hezký obrázek, na kterém - jak se mi to jeví, jsou dva Řípy: možná je jeden pro Moravu a Slezsko. Jiné dítě zase namalovalo rotundu, pravděpodobně tu staroplzeneckou; to je také zajímavý pohled na věc. Ale asi nejvíc mě vyvedl z míry obrázek, na kterém dítě jasně odpovídá, kde je jeho nejmilejší domov: v létě u rybníka, v zimě na lyžích na horách, ovšem vpředu v pravém rohu je překvapivá dominanta díla: žába. Já se v žádném případě těm obrázkům nevysmívám, naopak zdůrazňuji, jak jsou spontánní a upřímné - a tím osvěžující; a mohou být pro dospělé inspirativní. Mě u nich napadala řada myšlenek, některé jsem právě vyjevila."

Letos to byl už druhý ročník výtvarné soutěže, vloni děti dostaly pohled na jeviště Velkého divadla se zabělenou oponou Augustina Němejce a měly namalovat svoje návrhy - tahle soutěž měla také pozoruhodné výsledky. A určitě je to dobrá cesta jak učit děti občas pobývat v divadle pěkně odmalička a snad tedy budou mít divadelníci nápady i na třetí ročník výtvarné soutěže.

Housle a noty
autor: Petra Kosová
Spustit audio