Dodržujte pravidla pohybu v národních parcích. Dáte tak šanci vzácnému tetřívkovi

Tetřívek obecný potřebuje, kromě specifického prostředí pro svůj život, také klid. V podstatě jako každé zvíře, třeba rys nebo vlk. Jenže rozdíl je v tom, že tyto šelmy si, díky velkému teritoriu, ve kterém žijí, klid dokážou najít. Tetřívek to ale tak jednoduché nemá. Je to pecivál a jeho život se odehrává jen asi na jednom kilometru čtverečním. Takže když mu neustále vchází někdo do jeho obýváku a ještě hůře do ložnice, nemůže se třeba ani v klidu rozmnožovat.

„Slepička je fertilní, tedy plodná čtyři až sedm dnů v celém roce. Je to složitá věc. Slepička navštěvuje tokaniště před tím než je to fertilní okénko a vybírá si kohoutka. A vybírá si toho nejdominantnějšího, největšího rváče. Udává se, že takový kohoutek ovládá na tokaništi 85 až 95 procent všech kopulací," vysvětlujte ornitolog Aleš Vondrka.

Tetřívčí tok je přitom velmi atraktivní záležitostí, což je z pohledu jeho ochrany problém. Chtějí jej totiž vidět birdeři, tedy lidé, jejichž koníčkem je ornitologie, ale i fotografové. Tito lidé však mohou opakovaně rušit jeho snažení se rozmnožovat a nepřímo se tak podílejí na úpadku tetřívčí populace v Česku. Druhým obdobím, které je citlivé na rušení, je zima. Velké problémy řeší v Krkonošském národním parku, kde stále více skialpinistů nedbá omezeních a vydávají se do míst, ve kterých tetřívek zimuje. Na Šumavě tetřívka mohou rušit zase někteří běžkaři nebo turisté na sněžnicích.

"Ptáci si zvyknou, když je to rušení liniové, jako silnice nebo železnice. Problémem je takový nepředpokládaný pohyb. To je největší zlo," upozorňuje Aleš Vondrka. Přitom stačí jediné, dodržovat pravidla pohybu v národních parcích, kde jsou stanovená omezení buď celoroční, nebo jen na určitou část roku právě z důvodu ochrany takových vzácných živočichů, jakým je například tetřívek obecný. Pokud to budeme všichni respektovat, dáme tetřívkovi, ale i ostatním živočichům šanci pro další život.