Dolní Polecká nádrž je plná mihulí

12. prosinec 2021

Malé vodní nádrže na Šumavě vytvořené lidskou rukou nejčastěji sloužily k nadlepšování průtoků potoků a vodních kanálů, po kterých se poté plavilo palivové dříví. Nejznámější jsou nádrže lemující Schwarzenberský kanál, po kterém se plavilo dříví do Rakouska a to až do Vídně. Důležité ale byly i nádrže mimo tento kanál.

Polecká nádrž nebo také Polecké jezírko je plavební nádrž, která sloužila ke zlepšení stavu vody pro plavení palivového dřeva z okolních lesů. Nádrž se nachází pod jižním svahem Poleckého vrchu poblíž zaniklé obce Polka na Šumavě v nadmořské výšce asi 950 metrů. Byla vytvořena na horním toku Poleckého potoka v roce 1839. Dodnes je zavodněná a jedná se o jednu z nejkrásnějších umělých vodních nádrží na Šumavě.

Na Poleckém potoce ale není sama. Nad touto nádrží, jen pár set metrů výše po potoce, existuje ještě Polecká mininádrž. A je opravdu malinkatá. Její objem se odhaduje pouze na zhruba 600 metrů krychlových. A když se vydáte směrem od Polecké nádrže po proudu Poleckého potoka, tak téměř před tím, než se tento potok vlévá do Teplé Vltavy, narazíte na Dolní Poleckou nádrž.

„Tam se poměrně masivně vyskytovala a vyskytuje mihule. Souvisí to s Teplou Vltavou. V Teplé Vltavě a v jejích přítocích mihule je. A protože miluje bahnité nánosy, tak ty její minohy - nedospělci - s oblibou žijí v bahnitých nánosech a Dolní Polecká nádrž je pro ni velmi vhodným prostředím," vysvětluje bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.

Na Šumavě ale existují umělé vodní nádrže, které slouží dodnes ke svým původním účelům. To je případ skoro dva hektary velké vodní nádrže Sedlo u Srní. Ta byla vybudována na přelomu 30. a 40. let minulého století pro potřeby vodní elektrárny Čeňkova pila, která je v provozu dodnes. Její objem 67 tisíc metrů krychlových vody je plněn přes tři kilometry dlouhým podzemním přivaděčem z Vchynicko-Tetovského kanálu.

„Tam toho života nebude tolik, protože je to betonová nádrž, která neumožňuje uchycení žádných rostlin a samozřejmě je to i nepraktické, protože se využívá pro energetiku a ta elektrárna špičkuje. Voda přibývá a ubývá. Samozřejmě, že tam něco bude - nějaké sinice, řasy, nějaký zooplankton, možná na stěnách nějaký zoobentos, ale myslím si, že velmi málo, sporadicky," dodává Eba Zelenková. I přesto tato nádrž má jako každá vodní plocha své kouzlo a s nedalekým vodním zámkem, což je vlastně vyrovnávací komora, patří mezi turisticky vyhledávané cíle v okolí Srní.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio