Domácí betlém patří k vánočním svátkům už několik století, nezapomněli jste na něj?

7. prosinec 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Betlém z období kolem roku 1850 s figurkami od renomovaných řezbářů z Příbramska

Máte doma připravený betlém na letošní vánoční svátky? A zkusili jste někdy přemýšlet o tom, kde a jak se vlastně takový domácí betlém vzal a jak asi vypadal v domácnostech našich předků? Zajímavé doklady půvabných lidových betlémů ukrývají sbírky Národopisného muzea v Plzni.

Svatá rodina, vůl s oslíkem, Tři králové, později i množství dalších postav v betlémské krajině… Barokní betlémy vytvořené profesionálními řezbáři vystavené v kostelích bývaly obdivuhodným dílem vyjadřujícím úctu k narození Ježíše Krista. V roce 1782 však byly dekretem Josefa II. betlémy z kostelů vykázány, a tak si je lidé začali vytvářet doma. Zrodilo se lidové betlemářství.

Domácí betlémy mívaly v minulosti různou podobu a své místo mají v mnoha domácnostech dodnes. Přehled o lidových betlémech v muzejních sbírkách plzeňského Národopisného muzea má kurátorka sbírek a etnografka Jana Slámová. Podle ní bývaly nejvíce ceněné betlémy vyřezávané. Oblastí, která si postupně získala renomé v produkci vyřezávaných figurek, bylo Příbramsko a figurky do tamních řezbářů si svého času mohli Plzeňané koupit i na plzeňských trzích. Odtud také pochází rozsáhlý soubor architektury a figurek z období kolem roku 1850 uložený ve sbírkách muzea. Část z něj je momentálně k vidění na probíhající výstavě věnované 100. výročí Národopisného muzea Plzeňska.

Jesličky ve skleněné skříni i ve vlašském ořechu

Oblíbené bývaly také tzv. přenosné nebo skříňové betlémy. Zajímavým vyřezávaným dílem tohoto typu je například betlém, který vznikl podomácku v rodině předků J. E. Bezděka v letech 1800‐1850. Do plzeňského Národopisného muzea byl darovaný v roce 1913 a stal se údajně jedním z nejvíce ceněných exponátů na výstavě betlémů pořádané Ladislavem Lábkem v roce 1924. Známé jsou i betlémy menších rozměrů ve skleněných skříňkách. Jejich výhodou bylo, že je koledníci při koledních obchůzkách mohli nosit s sebou a za jejich „prohlídku“ inkasovat peníze nebo něco dobrého na zub.

Betlémská scenérie v napodobenině velkého vlašského ořechu (přelom 19. a 20. století)

Vyřezat pěknou figurku pro betlém ale nebylo vůbec jednoduché. A tak si lidé pomáhali, jak to šlo. Častá byla výroba panáčků z papírmašé (hmoty z rozmočeného papíru s přísadou sádry, tmelů apod.) nebo z těstové, chlebové hmoty. Figurky z těsta se pak modelovaly přímo v ruce anebo se vtlačovaly do formiček. V muzejních sbírkách se ale kromě modelovacích formiček dochovaly i další zajímavosti - třeba betlémská scenérie v napodobenině velkého vlašského ořechu z přelomu 19. a 20. stol. Dojímavým příkladem, jak si lidé připomínali Boží narození v nejtěžších chvílích, je betlém vytvořený vojákem na frontě první světové války.

Český Ježíšek do české krajiny!

Ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska jsou uložené i staré betlémy s figurkami z tištěných papírových archů. Tradice tištěných archů, ze kterých se jesličky vystřihovaly (a často také následně podlepovaly překližkou), se k nám dostala z Německa. Jesličkové archy se v druhé polovině 19. století inspirovaly vídeňským, tzv. nazarénským stylem, jehož autorem byl původem český malíř Josef Führich. Řada vydavatelů ale tento styl kopírovala neuměle a výsledek nebyl vždy kvalitní. Styl byl u nás navíc nepůvodní, a tak čeští tvůrci betlémů nezasazovali Narození Páně do orientálních scenérií, ale do české krajiny, která jim byla vlastní.

Betlém vyrobený z archu tištěných papírových figurek, které si lidé vystřihovali, případně nalepovali na překližku

Poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný lidovým betlémům ze sbírek Národopisného muzea Plzeňska!

Literatura:

Ladislav Lábek: Popis výstavy jesliček. Plzeň 1924.
Jana Slámová: Libreto k adventní výstavě v Národopisném muzeu Plzeňska.

Spustit audio