Dostaveníčka s Měsícem a kometa Pons-Brooks: Procházka březnovou oblohou

Začalo nám meteorologické jaro, vymezené 1. březnem až 31. květnem. To astronomické je ovšem spjato s jarní rovnodenností, která – stejně jako loni, vychází na 20. březen. Liší se pouze časem, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Bude to přesně ve 4 hodiny 6 minut SEČ. Noc a den srov­nají na chvíli krok, pak už budou dny delší a delší, a to až do letního slunovratu 20. června.

Kalendář a souhvězdí od Lva po Vozku

Červený obr Arktur ze souhvězdí Pastýře|foto:Shutterstock

Když už jsme u toho času, víme, že rok 2024 je přestupný a že 29. únorem vždy jednou za čtyři roky dorovnáváme nepřesnost v kalendáři. Naše planeta totiž oběhne Slunce za 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Ani tak není zmíněné dorovnání úplně přesné a lidstvo musí třikrát za 400 let přestupný rok vynechat.

Pojďme ale od problémů s časem a kalendářem k obloze, na které po setmění ještě můžeme zahlédnout zimní souhvězdí, bohatá na jasné hvězdy a výrazné obrazce. Postupně však oblohu ovládají souhvězdí jara. Konkrétně – vysoko nad jihem Lev s jasným Regulem na ekliptice v rovině zemské dráhy; na východě září Spika v souhvězdí Panny, zatímco oranžově zbarvený Arktur patří k souhvězdí Pastýře, k němuž nás bezpečně dovede spojnice hvězd oje Velkého vozu. Do tzv. jarního trojúhelníku můžeme pospojovat právě zmíněné hvězdy Regulus, Spiku a Arktur. Nad severozápadem svítí další výrazná hvězda – Capella v souhvězdí Vozky.

Nebe pod vládou Jupitera

Planeta Jupiter|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Z planet jsou v březnu hned čtyři nepozorovatelné; marně bychom vyhlíželi Venuši, Mars, Saturn i Neptun, a to především kvůli blízkosti Slunce, v jehož záři se ztrácejí. Merkur – na viditelnost vždy skoupý, zahlédneme v druhé polovině března večer nad západním obzorem. Čest planetám zachraňuje v této době také Jupiter, který je večer ještě poměrně vysoko nad západním obzorem v souhvězdí Berana. Blízko bude i velmi vzdálený Uran. Krásný pohled na večerní oblohu se naskytne kolem 13. až 14. března, kdy se na ní objeví srpek dorůstajícího Měsíce při procházce mezi souhvězdími Berana a Býka a kolem dvojice planet Jupiter – Uran. Zespodu od obzoru na ně bude vzhlížet již zmíněný Merkur. Pohled hodný fotografického zachycení!

Blízká setkání s Měsícem

Pozorování oblohy|foto:Shutterstock

A to už se dostáváme k úkazům. 10. března bude Měsíc nejblíž Zemi, a to necelých 357 tisíc kilometrů; smůlou je, že to bude právě při novu. 13. března večer uvidíme již zmíněné pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru, Uranu a Merkuru. 26. března v 8 hodin večer bude náš souputník na jihojihovýchodě v konjunkci s hvězdou Spica. Stane se tak krátce po jeho východu, obě tělesa ovšem budou od sebe o něco dál než jeden úhlový stupeň; aby byl úkaz lépe vidět, musí Měsíc vystoupat výš nad obzor. Polostínové zatmění Měsíce 25. března nebude od nás viditelné, a tak jej podrobněji nezmiňuji.

Vlasatice, změna času a lunární fáze

Z komet máme šanci zahlédnout kometu 12P Pons-Brooks, která v polovině března projde k Andromedě. Poslední pozorovaná jasnost byla kolem 6. magnitudy, tudíž na hranici pozorovatelnosti pouhýma očima. Radím však na její vyhledání použít alespoň světelnější triedr.

Za připomenutí stojí také změna času na čas letní – stane se tak poslední březnovou neděli, tedy jedenatřicátého, kdy si ve dvě hodiny ráno posuneme čas o hodinu vpřed. A na závěr dodejme tradiční přehled měsíčních fází. 3. března poslední čtvrť, 10. března nov, 17. března první čtvrť a 25. března úplněk. Přejeme ničím nerušenou podívanou a hezké dny jara i pod hvězdnou oblohou!