Dostaveníčka s Měsícem a kometa Pons-Brooks: Procházka březnovou oblohou
Jupiter a Merkur budou v březnu na obloze zářit jako jediní zástupci planetární rodiny, viditelní pouhým okem. S viditelností komety 12P Pons-Brooks to už není tak jisté.
Začalo nám meteorologické jaro, vymezené 1. březnem až 31. květnem. To astronomické je ovšem spjato s jarní rovnodenností, která – stejně jako loni, vychází na 20. březen. Liší se pouze časem, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Bude to přesně ve 4 hodiny 6 minut SEČ. Noc a den srovnají na chvíli krok, pak už budou dny delší a delší, a to až do letního slunovratu 20. června.
Kalendář a souhvězdí od Lva po Vozku
Když už jsme u toho času, víme, že rok 2024 je přestupný a že 29. únorem vždy jednou za čtyři roky dorovnáváme nepřesnost v kalendáři. Naše planeta totiž oběhne Slunce za 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Ani tak není zmíněné dorovnání úplně přesné a lidstvo musí třikrát za 400 let přestupný rok vynechat.
Pojďme ale od problémů s časem a kalendářem k obloze, na které po setmění ještě můžeme zahlédnout zimní souhvězdí, bohatá na jasné hvězdy a výrazné obrazce. Postupně však oblohu ovládají souhvězdí jara. Konkrétně – vysoko nad jihem Lev s jasným Regulem na ekliptice v rovině zemské dráhy; na východě září Spika v souhvězdí Panny, zatímco oranžově zbarvený Arktur patří k souhvězdí Pastýře, k němuž nás bezpečně dovede spojnice hvězd oje Velkého vozu. Do tzv. jarního trojúhelníku můžeme pospojovat právě zmíněné hvězdy Regulus, Spiku a Arktur. Nad severozápadem svítí další výrazná hvězda – Capella v souhvězdí Vozky.
Nebe pod vládou Jupitera
Z planet jsou v březnu hned čtyři nepozorovatelné; marně bychom vyhlíželi Venuši, Mars, Saturn i Neptun, a to především kvůli blízkosti Slunce, v jehož záři se ztrácejí. Merkur – na viditelnost vždy skoupý, zahlédneme v druhé polovině března večer nad západním obzorem. Čest planetám zachraňuje v této době také Jupiter, který je večer ještě poměrně vysoko nad západním obzorem v souhvězdí Berana. Blízko bude i velmi vzdálený Uran. Krásný pohled na večerní oblohu se naskytne kolem 13. až 14. března, kdy se na ní objeví srpek dorůstajícího Měsíce při procházce mezi souhvězdími Berana a Býka a kolem dvojice planet Jupiter – Uran. Zespodu od obzoru na ně bude vzhlížet již zmíněný Merkur. Pohled hodný fotografického zachycení!
Blízká setkání s Měsícem
A to už se dostáváme k úkazům. 10. března bude Měsíc nejblíž Zemi, a to necelých 357 tisíc kilometrů; smůlou je, že to bude právě při novu. 13. března večer uvidíme již zmíněné pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru, Uranu a Merkuru. 26. března v 8 hodin večer bude náš souputník na jihojihovýchodě v konjunkci s hvězdou Spica. Stane se tak krátce po jeho východu, obě tělesa ovšem budou od sebe o něco dál než jeden úhlový stupeň; aby byl úkaz lépe vidět, musí Měsíc vystoupat výš nad obzor. Polostínové zatmění Měsíce 25. března nebude od nás viditelné, a tak jej podrobněji nezmiňuji.
Vlasatice, změna času a lunární fáze
Z komet máme šanci zahlédnout kometu 12P Pons-Brooks, která v polovině března projde k Andromedě. Poslední pozorovaná jasnost byla kolem 6. magnitudy, tudíž na hranici pozorovatelnosti pouhýma očima. Radím však na její vyhledání použít alespoň světelnější triedr.
Za připomenutí stojí také změna času na čas letní – stane se tak poslední březnovou neděli, tedy jedenatřicátého, kdy si ve dvě hodiny ráno posuneme čas o hodinu vpřed. A na závěr dodejme tradiční přehled měsíčních fází. 3. března poslední čtvrť, 10. března nov, 17. března první čtvrť a 25. března úplněk. Přejeme ničím nerušenou podívanou a hezké dny jara i pod hvězdnou oblohou!
Související
-
Deset dnů, které otřásly kalendářem: 440 let od reformy
Dne 4. října roku 1582 vešla v platnost zásadní reforma křesťanského kalendáře, kterou v únoru téhož roku bulou Inter gravissimas nařídil tehdejší papež Řehoř XIII.
-
K čemu je potřeba přestupný rok? A proč se den nepřidává úplně každé čtyři roky?
Přestupný rok byl zaveden z velké části proto, aby se měsíce synchronizovaly s ročními událostmi, včetně rovnodenností a slunovratů. Všímá si toho agentura AP.
-
Galileo jako první člověk spatřil měsíce planety Jupiter. Stačil mu k tomu primitivní dalekohled
Tři objekty, které Galileo Galilei zkoumal počátkem 17. století prvním dalekohledem, můžete vidět na obloze v měsíci září. Není k tomu ani potřeba složitá technika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.