Drafi Deutscher - nejdříve idol, potom psanec

19. listopad 2020

Idol západoněmecké beatové generace druhé poloviny 60.let, skladatel, hudební producent a zpěvák Drafi Deutcher se narodil v Berlíně v roce 1946. Jeho život byl plný krkolomných přemetů, přesto se vždycky - i když s obtížemi - vrátil na výsluní.

Drafi Deutscher je mrtvý – takové titulky měly v červnu roku 2006 německé bulvární noviny. Zemřel ve věku šedesáti let na srdečně-cévní kolaps po operaci srdce na frankfurtské klinice. Producentu a zpěvákovi skladby „Marmor, Stein und Eisen bricht“ bylo 60 let. Tato píseň byla také jeho největším hitem, do světa ji vyslal v roce 1965, o dva roky později ji u nás nazpíval Jaromír Mayer s textem Ivo Fischera pod názvem Její láska.

Drafi Deutscher složil ale více než 200 písní, byl jedním z nejúspěšnějších německých skladatelů. Pak přišly další hity a rok 1966, kdy byl na nejvyšším bodě své kariéry. Vyšla mu dlouhohrající deska a časopis Bravo jej vyhlásil jako nejoblíbenějšího zpěváka populární hudby. Idol západoněmecké beatové generace 2. poloviny šedesátých let však ztratil přízeň kvůli několika aférám, které vyústily v zákaz rozhlasového vysílání jeho nahrávek. Po skandálu v roce 1967 se ocitl během několika hodin na opačné straně popularity - prováděl totiž malou stranu z balkónu na ulici, všimly si toho děti a pak už i bulvární tisk. Z hvězdy se stal psanec.

Drafi Deutscher pak pomáhal svým kolegům v jejich kariéře jako manažer a byl i v této roli velmi úspěšný, dál také pod mnoha pseudonymy psal nové písně a hity, které zná dnes celý hudební svět - např. Mama Leone nebo Belfast.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.